„Tak jako se téměř celá naše země zastavila a ocitla se v „karanténě“, bojuje se stejným problémem i svět rekordů,“ řekl Miroslav Marek, prezident Agentury Dobrý den, se kterým jsme si povídali také o tom, co pracovníci pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit na letošní rok chystají a jak je současná situace ovlivňuje.

Letos se lidé v Pelhřimově začátkem června v rámci tradičního rekordmanského festivalu nesejdou. Je ale přeci jen něco, na co se v letošním roce mohou milovníci rekordů a kuriozit těšit?

Třicátý ročník festivalu rekordů se přesouvá na termín 11. až 12. června 2021. Naše akce byla v předchozích devětadvaceti letech pro řadu rekordmanů vyvrcholením celoročního snažení. Jeho třicátý ročník se letos vzhledem k pandemii koronaviru a přijatým vládním opatřením neuskuteční. Jubileum se přesouvá o rok. Přesto se pořadatelům z Agentury Dobrý den nechce úplně zahodit investované penzum práce, které bylo na přípravách festivalu odvedeno. A tak tradiční pelhřimovské rekordy letos alespoň trochu připomene akce Rekordy v karanténě.

O co se jedná?

V prostorách zahrady Muzea rekordů a kuriozit, které otevírá 11. května, bude pro tuto příležitost nově vytvořena velká venkovní výstava „30 let pelhřimovských rekordů“ a v termínu od 8. do 14. června zde každý den proběhne jeden unikátní pokus o zápis do České knihy rekordů, a to s omezenou možností přítomnosti diváků (podle aktuálního stavu nařízení). Ale nikdo ze zájemců o tyto výkony nepřijde. Akce Rekordy v karanténě bude streamována na internet a sociální sítě. Lidé ji budou moci sledovat v přímém přenosu a následně také v dokumentu, který při této příležitosti vznikne.

Miroslav Marek

- narodil se v roce 1962

- vystudoval pelhřimovské gymnázium, poté šel na kulturně výchovnou nástavbu

- s Dobrým dnem je spjatý od samého začátku, kdy to ještě byl klub středoškoláků, ze kterého vzešla dnešní agentura

- je ženatý, má dvě děti a dvě vnoučata

- mezi jeho koníčky patří fotografování, sport a turistika

- je milovníkem starých časů

Prozraďte, jaké konkrétní rekordy v rámci této akce představíte?

O podrobnostech budeme včas informovat, nicméně přijede například René Golem Richter. Půjde o silácký rekord, který je součást projektu „Golem proti dopingu“, jenž je realizován ve spolupráci s Guinness World Records. Diváci se také mohou těšit na muže v ledu, který je otužileckým rekordmanem. Tento muž se pokusí překonat světový rekord, bude uzavřen v proskleném boxu a zasypán ledem.

Součástí festivalu je také předání výročních cen Rekordman roku. Jak to bude letos probíhat, nebo tuto část necháte až na příští rok?

Předání cen Rekordman roku letos proběhne, ale také trochu jinak. Tedy nikoliv na festivalu, ale průběžně v několika etapách a při různých příležitostech. Do síně slávy Muzea rekordů a kuriozit pracovníci Agentury Dobrý den uvedou kromě jiných i pana Jiřího Suchého, který je nejdéle hercem, zpěvákem, autorem 125 her, ředitelem, skladatelem, textařem a režisérem vlastního autorského divadla. Vzhledem k nastalým okolnostem už dvakrát k plánovanému setkání nemohlo dojít. Věřme tedy, že úsloví „do třetice všeho dobrého“ stále ještě platí.

Kdy se uskuteční první toto předávání?

Už v pondělí 11. května, kdy znovu otevíráme expozice Muzea rekordů a kuriozit, a to jak ve věži, tak Zlaté české ručičky a venkovní expozici obřích předmětů v zahradě. Při této příležitosti převezme titul Kolektivní rekord roku Spolek přátel dělostřelby z Jihlavy a velmi se těšíme na vzácnou návštěvu. Do Rekordmanské síně slávy totiž v tento den uvedeme paní Jarmilu Kratochvílovou, legendární běžkyni, držitelku stále platného světového rekordu v běhu na 800 metrů z roku 1983. Je neskutečné, že za více než šestatřicet let nikdo její čas 1:53,28 minuty nepřekonal.

Pokud budeme muset nosit roušky i v době konání akce Rekordy v karanténě, přinese to komplikace? Bude vůbec možné některé rekordy uskutečnit?

Bude to případ od případu. Věřím, že u jednotlivých rekordmanů vyjednáme to, aby při dodržení požadovaných odstupů roušku mít nemuseli. Nicméně s rouškami naopak pro návštěvníky Muzea kuriozit i jeden rekord chystáme. Ale to budiž zatím překvapením.

Jaké komplikace přesunutí letošního ročníku festivalu Pelhřimov-město rekordů kvůli koronaviru přineslo? V jaké fázi přípravy na tuto akci byly?

V březnu bylo ze tří čtvrtin vše připraveno, smluvně zajištěné kapely jako Mňága a Žďorp, Stromboli či Michal Prokop - Framus trio, domluveni rekordmani, fotografové, kamery, externí pracovníci, rozhodčí, folková scéna v zahradě Domu dobrých dnů, pracovalo se na ubytování, zajištěna technika jako pódium, zvuk, světla, velkoplošná projekce, mobilní WC, ochranka, zábory prostranství, parkovací místa pro účinkující, proběhla volba rekordmanů roku, jejich kontaktování, vytvoření pracovních scénářů galavečerů i denního programu, zajištění videí pro tento účel, vznikly první plakátky, dohody o rozhlasové podpoře, byl naplánován velký Enviroden Kraje Vysočina s řadou programů včetně Michala Nesvadby a oblíbené dětské skupiny Čiperkové. Je to "tisíc" věcí, které jsme museli rušit nebo přesouvat právě na příští rok.

Jak dlouho jste tuto akci připravovali?

S přípravami jsme, ostatně jako i v předchozích letech, začali už na konci festivalu předchozího. Je to vlastně permanentní činnost. Intenzivní přípravy začaly před koncem minulého roku, a to včetně účasti na veletrhu Regiontour, kde už jsme festivalu Pelhřimov - město rekordů věnovali část expozice a také programu.

Kolik lidí na pelhřimovský festival rekordů a kuriozit každoročně zavítá?

Jsou to řádově tisíce lidí, věřím, že až se situace zklidní, bude to opět velké setkání lidí s mimořádnými schopnostmi, lidí, kteří jsou jedničkami ve svých oborech s návštěvníky Pelhřimova. Festival je ojedinělou akcí, která nemá v Evropě obdoby, co do programu i co do rozsahu. Ostatně od roku 1991 padlo v Pelhřimově o druhém červnovém víkendu hodně přes tisíc rekordů a představily se zde stovky lidí, kteří jsou jedničkami ve svých oborech.

V minulosti se zde diváci mohli setkat s legendární gymnastkou Věrou Čáslavskou, šestinásobným vítězem Dakaru Karlem Lopraisem, ale i Martou Kubišovou či Markem Ebenem. Pořadatelé představili rekordmany z Německa, Francie, USA a mimo jiné také z Ruska. Návštěvníci nejen viděli, ale i zkonzumovali dvacetipatrový dort vážící čtvrt tuny či dvousetmetrovou klobásu, koncertovalo zde hudební těleso hrající na nástroje slepené ze sirek, na náměstí přistávali parašutisté na přesnost, magnetickému muži Karolu Ostertagovi ulpěla na hrudi zátěž o hmotnosti 225 kilogramů bez pomoci rukou, našlo se zde dvě stě nových dárců kostní dřeně. Do Rekordmanské síně slávy byly kromě Karla Gotta či hokejisty Jiřího Holíka uvedeny na festivalu Pelhřimov – město rekordů významné osobnosti, a to například Martina Sáblíková, cestovatelé Hanzelka-Zikmund, manželé Zátopkovi, Divadlo Spejbla a Hurvínka či Kateřina Neumannová.

Jak se pandemie koronaviru dotkla celkového fungování Agentury Dobrý den a Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově?

Dotkla se velmi. Naše příjmy se rekrutují především z registrace rekordů po celé České republice, z akcí a také ze vstupného v muzeu. Jenže muzeum máme do 11. května zavřené a nepřijedou ani pravidelné květnové a červnové školní výlety a zájezdy. Veřejné akce byly zakázány a z tohoto významného období, do kterého patří duben, květen, červen a prázdniny, zůstaly z původně očekávaných registrací rekordů jen trosky.

Takže jste úplně přestali?

Naopak. Snažíme se upoutat nejrůznějšími články a podněty v médiích a na sociálních sítích. Naše hlavní pozornost se nyní upíná k obnovení provozu v Muzeu rekordů a kuriozit. Připravili jsme vše tak, aby návštěvníci byli spokojeni tak, jako doposud a přitom abychom dodrželi nařízení ministerstva zdravotnictví včetně dezinfekce u vstupů a lidé se u nás cítili bezpečně. Co se týče omezení počtu návštěvníků, v tom u nás problém nenastane. Budeme rádi, podpoří-li nás, jinými slovy přijdou-li se na česká NEJ… do našich expozic podívat, i čtenáři Deníku. Děkujeme za podporu.