Negativní vliv sankcí proti Rusku už teď nepřímo pociťuje Dřevozpracující družstvo Lukavec (DDL), i když tato společnost nemá s Ruskem či s Ukrajinou přímé obchodní styky. „Dopad sankcí proti Rusku pociťujeme sekundárně v tom, že přebytek zboží putujícího z Ukrajiny do Ruska se rozprodává v ostatních zemích Evropy, třeba v Polsku, což nám snižuje ceny zboží. Aktuálně jsme měsíční ztráty vyčíslili na asi 1,5 milionů," popsal situaci v DDL mluvčí firmy Michael Strnad. Dopad sankcí se řešil hlavně u potravinářství – tam je to podobné tomu, co řekl Strnad.
„Sankce v oblasti zemědělství se Česka mohou nepřímo dotknout tím, že pokud třeba Němci a Rakušané nebudou moci dodávat potraviny na ruský trh, budou se snažit vzniklý přebytek uplatnit u nás, a budou se snažit jít s cenou dolů," vysvětluje ředitel Školního statku v Humpolci Jan Mácha. Pro konzumenty by to byla dobrá zpráva, otázkou ale je, jak s tímto tlakem vyrovnají čeští zpracovatelé.

Dlouhodobější bariéry

Ani největšího zaměstnavatele okresu, pelhřimovského Agrostroje, se sankce cílené na zbrojní nebo těžařský průmysl či potraviny přímo nedotknou. Řekl to obchodní ředitel firmy Jaroslav Habáň.
„Dlouhodobě se nás a našich obchodních partnerů týkají jen ruské bariéry importu, ale ty byly nastaveny už před touto krizí," říká.
Jde o to, že Rusové s ohledem na domácí zaměstnanost a další věci tlačí na to, aby se třeba části stroje montovaly v Rusku – a pokud ne, zatíží výrobek clem nebo ho jinak znevýhodní. Proto také Agrostroj dlouhodobě zvažuje stavbu své pobočky přímo v Rusku.
Takové bariéry ale podle Habáně mají i další země, například latinskoamerické.
Obchodní ředitel Agrostroje tedy věří, že stávající sankce se podniku dotknou jen nepřímo – nanejvýš by se v Rusku mohla zvýšit averze vůči importu obecně. Otázkou zůstává dopad omezení vývozu zemědělských komodit a potravin do Ruska na trh se zemědělskou technikou v Unii a na chuť zemědělců investovat.
Z druhé strany lze spekulovat o tom, že Putinova snaha o ruskou soběstačnost v potravinách zesílená sankcemi by mohla zvýšit poptávku po zemědělských strojích, které Agrostroj vyrábí.
Společnosti IBK Trade zabývající se dovozem, zpracováním, balením a distribucí ořechů, sušeného ovoce, semen a dražovaných produktů, jejíž balírna, pražírna a sklad sídlí v Horní Cerekvi, se podle slov jejího technického ředitele Lukáše Kratochvíla sankce proti Rusku zásadně nedotknou.
„My vyvážíme na západ. Faktem ale je, že Česko patří mezi významné dovozce máku na východ. Tento vývoz se nyní zastaví a cena máku půjde rapidně dolů. Už teď víme, že na této situaci vydělají země mimo Evropskou unii, například Turecko, které zkupuje například jádra ořechů ve velkém," uvedl Kratochvíl.

Kamna v paneláku

Vztah k oblasti postižené konfliktem není jen ekonomický, ale Kraj Vysočina má nedávno ustanovené partnerství se Zakarpatskou oblastí Ukrajiny a konkrétně Pelhřimov přitom ještě navázalo styky s tamním střediskem Mukačevem.
A konkrétní dopad konfliktu už se projevil. Na letošní srpnový Celostátní hasičský festival dechových hudeb do Pelhřimova nepřijela dívčí dechová hudba Vysoké pedagogické školy z Mukačeva.
„Kapela se omluvila, že své vystoupení musela zrušit kvůli válečnému stavu ve své vlasti," sdělil starosta Zájmového sdružení hasičských hudeb České republiky Miroslav Šimon.
„Momentálně tedy konflikt toto partnerství poznamenal, i když se těchto oblastí přímo netýká. Každopádně věřím, že partnerství bude pokračovat dál, protože na Zakarpatí mají k nám Čechům velmi dobrý vztah, vzpomínají na první republiku, kdy patřili pod Československo, v dobrém," sdělil pelhřimovský starosta Leopold Bambula.
Podle neoficiálních informací se ovšem i západní část Ukrajiny bojí důsledků konfliktu – zvláště lidé v chudších hornatých oblastech se obávají, zda bude v zimě čím topit a zda bude mít státní, potažmo komunální správa peníze na úklid sněhu. Někteří obyvatelé se dokonce „pojišťují" tím, že si i v panelákových bytech pořizují kamna s rourou vystrčenou na balkón.

Jan Mazanec, Aneta Slavíková