Některé otázky jsou obtížné pro nejmladší generaci. S tím však vzpomínková stezka počítá. Potřebné informace jsou součástí výstavy. Nebo poradí rodiče. To je například příklad i Zbyňka Stacha, který má dvě malé děti.
„Nevěděli jsme o tom, že tu bude speciální výstava. Šli jsme především do muzea kvůli kuriozitám. Ale vědomostní soutěž byla zpestřením, které bavilo i děti. A když něco nevěděli, tak jsem jim to vysvětlil. Byla to i příležitost, jak jim povyprávět o tom, jak jsme tehdy změnu prožívali my,“ usmívá se turista z Českých Budějovic.

Občas je oříšek na patře najít list s otázkou. Často však jejich umístění prozradí okolní expozice. Otázky totiž nejsou rozložené náhodně. To potvrzuje i Josef Vaněk za muzeum rekordů a kuriozit. „Když se ptáme na železnou oponu, tak člověk zároveň vidí ostnatý drát. Další list člověk najde například na soše Svobody. Místa jsme úmyslně vybírali tak, aby tematicky seděla,“ vysvětluje programový ředitel.

Vaněk dodává, že použili stejné listy jako minule. „Loni totiž měly velký úspěch. A vymýšleli jsme je tak, aby byly zábavné, trochu dějepisné, a hlavně to v sobě mělo ducha sedmnáctého listopadu. To jsme měnit nechtěli. Zároveň jde o rodinný test. Nechceme někoho zkoušet z odborných historických znalostí,“ ujišťuje.
V době sametové revoluce byl Tomáš Rytíř studentem a události prožíval. „Teď o tom všem mohu vyprávět dětem. Samotné muzeum i kuriozity jsou zajímavé. Jen je důležité si připomínat i takovéto důležité momenty. Děti to nezažily, znají to jen ze školy, takže možnost si o tom popovídat je cenná. Líbí se mi, jak se toho tady chopili. Ten kvíz byl zajímavý. Je důležité, aby se na tu historii nezapomnělo,“ připomíná Rytíř.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Kriminalisté z Vysočiny dopadli gang falešných bankéřů. Vysál z účtů 195 milionů