VYBRAT REGION
Zavřít mapu

S navrácenými pozemky mají želivští řeholníci smělé plány

Želiv – Do projednávaných církevních restitucí nevkládají naději jen obce typu Červené Řečice nebo Rynárce, které mají blokované pozemky, ale i samotné církve.

14.5.2012
SDÍLEJ:

Klášter Želiv. Ilustrační fotoFoto: Jan Mazanec

Největším přímým restituentem na Pelhřimovsku je želivský klášter, kde chtějí být na návrat pozemků připraveni.
„Restituce by nám umožnily řádně se starat o klášter jako národní kulturní památku. Na provoz budov a života kanonie stát nedává ani korunu. Ročně provoz stojí přes sedm set tisíc, a drobné výnosy z hostelu a pronájmů to zdaleka nepokryjí. A nájmy zvedat nechceme," říká správce kláštera František Marek a dodává, že se musí řešit třeba krovy napadené houbou.

Na jejich záchraně klášter spolupracuje se studenty Technické univerzity v Ostravě. Klášteru by se mělo vrátit šestnáct set hektarů lesa, které teď obhospodařuje stát, čtyři sta hektarů orné půdy a čtyřicet hektarů rybníků – to je doloženo výpisem z roku 1948. Oproti tomu s někdejší pilou, mýdlárnou a některými usedlostmi se zřejmě řeholníci musí rozloučit. Stát tyto objekty prodal a prodávaly se pak i dál. „Soudit se určitě nechceme," odmítá návrat majetku za každou cenu provizor kláštera Jaroslav Jáchym Šimek.

Želivští teď obhospodařují pouze dvacet hektarů lesů, čtyřicet hektarů půdy a čtyři hektary rybníků. Pokud by příští rok došlo k restitucím, jsou připraveni postupně nový majetek přebírat. U půdy a rybníků chtějí v první fázi nechat pronájmy a teprve pak přebírat hospodaření na vlastní půdě. Řadu prací, jako třeba těžbu dřeva či výsadbu stromků, by si ale správci najímali jako služby.

Obora pro turisty

Pilířem vlastního podnikání by byl lesní statek, který by mohl stát v Temechově. Výtěžek hlavně z těžby v lesích by ze tří čtvrtin šel na fungování kláštera, čtvrtina by se vrátila do hospodářské činnosti. „Uvažujeme i třeba o rychle rostoucích dřevinách spojených pro případnou kotelnu na biomasu nebo dančí či jelení oboře, což by mohl být turistický cíl. Získané zdroje chceme použít i pro sociální práci, máme připraven projekt domova seniorů," vysvětluje Marek.

Podle Šimka by se tak Želiv mohl přiblížit rakouským premonstrátským klášterům, které fungují jako kulturní i hospodářská centra a jsou ekonomicky soběstačné, některé provozují třeba i lyžařský vlek nebo vodní elektrárnu.

Nově zřízená správcovská organizace by v Želivě mohla poskytnout i několik pracovních míst, i když k počtu 180 zaměstnanců včetně například patnácti hajných z roku 1948 se – už kvůli pokročilé mechanizaci v zemědělství a lesnictví – klášter určitě nepřiblíží. A také představa, že by sami řeholníci třeba jezdili s traktorem, je naivní.

„Premonstráti nepatří k uzavřeným mnišským řádům, ale pastoračním, takže tři čtvrtiny naší komunity působí jako kněží ve farnostech," vysvětluje Jaroslav Jáchym Šimek s tím, že pouze několik noviců teď vypomáhá v nově obnoveném minipivovaru.

Nevydá se všechno

Podle návrhu zákona, který vychází z loňské dohody vládních stran s českými církvemi, vyplatí stát církvím od roku 2013 za třicet let celkem 59 miliard korun. Církve chtějí dostat zpět také 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení financování církví státem.

Co všechno nakonec bude předmětem restitucí, dosud není známo. Ani ministerstvo kultury nedokáže říci, co všechno se bude vracet. „Ne všechen majetek uvedený v soupisech bude vydán. Například majetek, který nyní vlastní obce, kraje a soukromé osoby, vydán nebude. A takových výjimek je celá řada," vysvětlila Eva Tichá z ministerstva kultury.

Ani seznam pozemků není rozhodující pro navrácení, protože v průběhu šedesáti let došlo v evidenci půdy k velkým změnám. „K určení toho, co nakonec bude vráceno, je nezbytné provést identifikaci parcel," dodala Tichá. Odpůrci restitucí argumentují tím, že neexistuje přesný soupis majetku. Podle vedoucího správy majetku pražského arcibiskupství Karla Štíchy ale restituce soukromníkům také nevyžadovaly soupisy a vše se řešilo dle pozemkových knih. Každopádně restituované parcely jsou dnes jinak rozdělené než před šedesáti lety.

I na Jihlavsku by měl být největším restituentem premonstrátský klášter – ten novoříšský. Měl by dostat zpět přes tisíc hektarů lesa, tři sta hektarů polí, rybníky, sýpku a hospodářský dvůr.

Jan Mazanec, Jana Kodysová

Autor: Jana Kodysová

14.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby. Ilustrační foto

S výsledkem jsme rozhodně spokojeni, libuje si lídr Pirátů

Hana V. Konvalinková

Zelení: Smetla nás vlna populismu a extremismu

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZUJEME

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení