Jedna z uvažovaných lokalit, zvaná Hrádek, zasahuje i katastr Nového Rychnova. Jeho vedení nechce strpět ani samotný průzkum. Nenechá se zviklat ani tím, že by jen průzkum městysu přinášel 2,42 milionů korun ročně.
„Naše zastupitelstvo je vázáno výsledkem referenda, a proto bude veškerými prostředky bojovat proti úložišti a já na tom nechci nic měnit," uvádí starosta městyse Pavel Martínek. Jednou z jeho hlavních obav je, že vrty při poslední fázi průzkumu by mohly narušit systém pramenišť a podzemních vod v okolí. „Nevím, jestli by nám pak stát zaplatil to, kdybychom o vodu přišli," upřesňuje starosta. Další obavou je i to, zda by celá věc neměla negativní vliv na přilehlou rekreační oblast.
Místostarosta Milan Vopálenský, který je přímo členem pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti, přidává další důvody.
„První, takzvaná neinvazivní fáze průzkumů, kdy by se jen monitoroval terén a také sbíraly horniny, by asi neměla vliv na životní prostředí, ale další fáze už ano. Navíc většina obcí včetně nás má obavy, že když kývnou na průzkum, tak vlastně už schvalují i samotnou výstavbu úložiště," vysvětluje Vopálenský.
A dodává, že výstavba by přinesla prašnost, hluk, zvýšenou dopravu a další negativa, následný provoz pak rizika úniku radiace. Pracovní skupina nyní čeká, jak se k průzkumu vyjádří ministerstvo, ale nedůvěru v ní vzbudilo už to, že ačkoli obce lokality Hrádek byly proti, o průzkum bylo i zde zažádáno.
Povolení průzkumu po ministerstvu žádala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Její mluvčí Tereza Bečvaříková předem zdůrazňuje, že ještě o ničem není rozhodnuto. V Česku je vybráno sedm lokalit, průzkumy mají mít tři fáze, při každé se stanovuje území znovu a obce jsou účastníky řízení. Samotná stavba se plánuje až od roku 2050.
Na obavy vedení městysu reaguje Bečvaříková následovně. „Součástí komplexního geologického průzkumu bude i důkladné hydrologické a hydrogeologické posouzení situace. Na základě těchto informací bude možné připravit taková opatření, aby výstavba režim vod nijak neovlivnila," uvádí mluvčí.
Bečvaříková dodává, že úložiště je navrhováno v místech, kde podzemní vody obíhají v málo propustných horninách, takže změna hydrologického režimu je krajně nepravděpodobná.
Bečvaříková vyvrací i další obavy. Podle ní by i případná výstavba proběhla s maximálním ohledem na život městysu, který by ji navíc měl možnost připomínkovat. Rekreanti prý také nemusejí mít obavu – zkušenost při přípravě úložiště z Maďarska ukazuje, že se lze domluvit třeba i na vybudování nových silnic.

Práce pro 200 lidí

Z atomového zákona by měl městys nárok na výše zmíněnou kompenzaci, proplácenou po dobu průzkumu – ta je daná tak, že k fixní částce 600 tisíc pro obec se připočítává 30 haléřů za každý metr čtvereční katastru, na němž by probíhal průzkum. Další kompenzace by následovaly při výstavbě a provozu úložiště. „Během výstavby se předpokládá vytvoření 140 až 200 pracovních míst a při provozu 250 až 300 míst. V obou fázích lze počítat i se sekundární zaměstnaností při stravování, ubytování, volnočasových aktivitách a tak dále," uvádí Tereza Bečvaříková.
Pokud stát geologický průzkum povolí i přes nesouhlas obcí, mohou se obce odvolat k ministrovi a případně se se státem soudit. „Finální lokalita bude vybírána s ohledem na postoj místních obyvatel. Cílem je najít bezpečné místo pro úložiště s transparentním zapojením obcí," upozorňuje mluvčí SÚRAO.
Další věc je, že až k Novému Rychnovu se má rozšířit přírodní park Čeřínek. Otázkám, které si v souvislosti s tím vedení městysu klade, se budeme věnovat v dalším článku Deníku. Každopádně mluvčí Bečvaříková reaguje tak, že ani rozšíření chráněného území nijak není v rozporu s případným průzkumem a úložištěm.
O názor na rozšíření parku Čeřínek i na úložiště jsme požádali i krajského radního pro životní prostředí Zdeňka Chláda. „Můj osobní názor je, že by se vždy mělo přihlížet k tomu, co chtějí lidé v dané obci – ať už jde o rozšíření chráněného území, nebo o hlubinné úložiště. Co se týká úložiště, je to o úhlu pohledu. S výzkumem určitě jsou spojená rizika, na druhou stranu obce kolem Dukovan díky elektrárně zaznamenaly větší rozvoj a lidé tam mají jistotu zaměstnání," přemítá radní Chlád a dodává, že v další ze tří uvažovaných lokalit na Vysočině, v Kraví Hoře na Žďársku, některé obce s průzkumem souhlasí.
Ani tam však situace není jednoznačná – jedna z obcí se na základě referenda postavila proti a proces povolování průzkumu napadají dvě sdružení odpůrců. Před pár dny navíc nevoli odpůrců vyvolala slova ministra průmyslu Jana Mládka, že právě tuto lokalitu vidí jako vhodnou. Každopádně pokud by se na Kraví Hoře a nějaké další lokalitě pokračovalo v průzkumu, Hrádek by vypadl ze hry a pro obce v okolí Čeřínku včetně Nového Rychnova by veškeré výše uvedené otázky byly passé.

Harmonogram prací:
2010–2015: Geofyzikální a geochemické mapování, cílem je návrh místa pro vrt (do hloubky 800 až 1000 m) a vymezení prostor v hloubce 500–600 metrů o ploše 3-5 kilometrů čtverečních pro ukládání. Výsledek: návrh na hlavní a záložní lokalitu.
2015–2025: Vhodnost lokality bude potvrzena na základě vrtných prací, výzkumů hornin a dalších prací. Záložní lokalita bude zkoumána jen v případě, že hlavní lokalita nebude splňovat původní předpoklady.
2025–2050: Podrobný průzkum důlními díly. Vhodnost horninového prostředí budou zkoumány přímo na lokalitě v horninovém komplexu. Cílem bude získat dostatečně věrohodný soubor dat k prokázání bezpečnosti lokality.
2050–2065: Výstavba podzemního i povrchového areálu úložiště a zahájení provozu.