„Zákon o poskytování náhrad škod umožňuje poškozenému kompenzovat škody vzniklé některými zvláště chráněnými živočichy, mezi nimiž je i vydra říční a kormorán velký. Zákon vznikl, aby zmírnil konfliktní situaci mezi zájmy ochrany přírody na straně jedné a vlastníky pozemků, rybníků či domestikovaných zvířat na straně druhé,“ vysvětlila Martina Kratochvílová z krajského odboru životního prostředí.

„U nás řádí hlavně vydra, z ptáků je to spíše volavka. Kormoráni tudy jenom přelétají. Nyní budeme žádat kompenzaci úbytku ryb, který způsobila škodná tuto zimu,“ uvedl Karel Síbrt, předseda rybářů v Pacově. Většina rybářů na Pelhřimovsku se však shoduje na tom, že zažádat o náhradu škod není jednoduché.

Dokladovat ztráty není tak snadné

Humpoleckým dnes vedle vydry dělají vrásky hlavně kormoráni. „Například na rybníce Kladiny se jejich počet rok od roku zvyšuje a dokonce tu už i hnízdí. Pak zalétají i na naše rybníky a během chvíle jsou schopni zlikvidovat obrovské množství ryb,“ sdělil šéf humpoleckých rybářů Jaromír Slavík. O náhrady žádají pravidelně, ale ne ve všech případech slaví úspěch. „Je velmi náročné to dokladovat. Potřeba je celá řada dokumentů, a pokud se to vůbec podaří doložit, vrátí se zhruba třetina škody. V mnoha případech se to ani nevyplácí,“ konstatoval Slavík.

Podle Kratochvílové z krajského úřadu se o přehnanou administrativu nejedná. „Podávání žádostí o náhradu škody způsobené kormorány a vydrami není složité. Zejména u vyder se škody opakují a stává se to rutinní záležitostí. Je třeba k žádosti přiložit vlastnické právo k rybám, uživatelské právo k rybníku, protokol z místního šetření místně příslušného orgánu ochrany přírody a odborný či znalecký posudek,“ popsala proceduru Kratochvílová.

Dodala také, že žadatel kromě posudku a protokolu v podstatě dokládá údaje vyplývající z jiných právních předpisů, například vést evidenci rybářského hospodaření.

Pelhřimovsko podle krajských statistik v počtu podaných žádostí vede. Od roku 2003, kdy zákon o náhradách škod začal platit, žádali majitelé rybníků a chovů o kompenzace celkem stodvaasedmdesátkrát. Až s podivem lze vnímat údaj uvádějící počet míst, kde vydry a kormoráni škody způsobili. Podle statistiky jich bylo na Pelhřimovsku 184, přičemž vyplaceno bylo celkem 2,5 milionu korun. Vydrám i kormoránům se u nás zkrátka daří. „Kormoráni do čech dříve pouze zalétali a hnízdění jim kvůli značnému pronásledování nebylo umožněno. Hlavně pro ně nebyly tak dobré podmínky jako jsou nyní,“ dodala MartinaKratochvílová.

Plašení odstřelem

Rybníky jsou v zájmu vysoké intenzity hospodaření často silně přerybněné, což je pro ptáky ideální. Kormoráni jsou druhem, který je chráněn podle práva Evropských společenství a tudíž snížení jejich stavů nelze řešit územně.

Rybáři však mohou požádat o udělení výjimky k odstřelu za účelem plašení, musí být však splněny zákonné podmínky pro její udělení.