Ceny rostou. Zvláště u rodin s několika dětmi je to znát na rodinném rozpočtu. Gabriela Černá z Třebíče vychovává s partnerem dva malé školáky a nyní řeší, na jaké kroužky je po prázdninách zapíšou. Rozhodovat bude i částka za zápisné. „Není to tak, že bychom neměli peníze, práci máme dobrou. Ale ceny rostou u všeho, a tak si to musíme dobře promyslet,“ vysvětlila Černá.

Podobně jako ona nyní zjišťují ceny kroužků tisíce dalších rodičů. Mezi nimi jsou i takoví, jejichž příjmy nejsou nijak vysoké. Čím dál víc měst a krajů si to uvědomuje, pomoct se snaží i stát. V případě potřeby mohou rodiče žádat na Úřadu práce o jednorázovou dávku mimořádné pomoci v hmotné nouzi. „Dávku je možné poskytnout i tehdy, když klient nemá dostatek peněz na zaplacení odůvodněných nákladů spojených se vzděláváním nebo zájmovou činností nezaopatřených dětí,“ potvrdila Deníku mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Rodiče si tak mohou zažádat nejen o pomoc při nákupu školních potřeb, ale i právě o pomoc pro zaplacení „kroužkovného“.

Stalking a kyberšikana. Ilustrační snímek.
Nebezpečné pronásledování v Pelhřimově: trýznila expartnera, hrozí jí deset let

Novým způsobem financování kroužků se nyní zabývá Kraj Vysočina. „Připravujeme formát přímé podpory těch středisek volného času, která byla v minulosti zřizovaná krajem a nyní je zřizuje obec. Bude to podpora v řádu milionů korun. Smyslem bude poskytnout těmto střediskům prostředky na zajištění větší kvality zájmového vzdělávání. Tyto prostředky lze teoreticky využít i tak, aby se zvýšila dostupnost kroužků pro děti, žáky a studenty,“ sdělila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová, která zároveň dodala, že kraj na podobné účely už několik let vynakládá půl milionu korun. „Slouží k podpoře lektorů kroužků zaměřených na přírodní a technické vědy. Z jednoho evropského projektu zároveň podporujeme i další volnočasové kroužky ve školách, které jsou do tohoto projektu zapojené,“ doplnila mluvčí.

Další pomoc mohou rodiče čekat i od měst, byť na Vysočině se jedná spíše o nepřímou podporu. „Nepočítáme s tím, že bychom peníze na kroužky poskytovali rodičům přímo. Pod město spadá dům dětí a mládeže, kterému přispíváme z našeho rozpočtu. Kroužky tam jsou tedy za symbolické částky kolem 150 až 200 korun za měsíc. To je podle mě pro rodiče poměrně zvládnutelné,“ vysvětlil třebíčský starosta Pavel Pacal.

Veřejná doprava na Vysočině, ilustrační foto.
Zdražení jízdného na Vysočině: dalo se to čekat, říkají lidé

Prakticky stejně se na tento problém dívají i v krajském městě. „Jihlava nabízí kroužky pro děti prostřednictvím svých základních škol, základní umělecké školy nebo domu dětí a mládeže. Všechny tyto organizace město zřizuje a nepřímo tak přispívá i na kroužky pro děti. Poplatky za kroužky jsou v přijatelných cenových hladinách, proto jinou formou na kroužky nepřispíváme. Zatím ani neuvažujeme o příspěvcích rodičům,“ sdělil mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk.

Ani v menších městech, jako je třeba Velké Meziříčí, se nechystají k tomu, že by město děti v kroužcích podporovalo přímo. „U nás máme středisko volného času DÓZA. To patří pod město. Školné od rodičů DÓZE náklady nepokryje, a proto zbývající část financuje město,“ uvedla Zuzana Najtová z velkomeziříčské radnice.

Neziskové organizace, které dětem nabízejí volnočasové vyžití, sdružuje Rada dětí a mládeže Kraje Vysočina. Její předseda Jan Burda nepředpokládá, že by inflace způsobila úbytek dětí z kroužků či klubů. „Zatím to ale lze jen odhadovat, uvidí se v září. Tábory nicméně byly plné, i když je pravda, že ty rodiče objednávali už počátkem roku,“ zamyslel se Burda.