František Hamza přišel na svět 6. března 1868 jako druhý syn mlynáře Hamzy. Od dětství byl bystrý a zvídavý, a tak to byl z dvanácti sourozenců právě on, kdo získal výsadu jít na studia.

František Hamza v průběhu studií nezahálel a využil všechen svůj potenciál. Během desetiletého působení v Praze, kde se krom medicíny zabýval také botanikou, mineralogií a zoologií, ho vedle věhlasných lékařů učil i Tomáš Garrigue Masaryk.

Právě v době studií si mladý lékař vytyčil svůj životní cíl – postavit se tuberkulóze v její zákeřné formě dětské skrofulózy zvané krtice. Pro tyto účely si vyhlédl místo ve východočeské Luži, kde začal se svojí celoživotní láskou Julií budovat první české léčebné sanatorium. Právě zde počátkem 19. století vytvořil jedinečný koncept léčení dětské tuberkulózy, a přitom zavedl do praxe inovativní metody, které se v rehabilitaci používají dodnes.

Své znalosti a zkušenosti předával dalšímu pokolení prostřednictvím přednášek na Masarykově univerzitě.

Kvůli velkým neshodám s nastupující generací lékařů v sanatoriu, zakladatel léčebny do jejich zdí po své padesátce už nikdy nevstoupil. Ztrátu svého životního díla snášel s velkým smutkem. Přesto, že lékař spojil svůj život s jinými lokalitami, do Kletečné se celý život s láskou vracel. Není divu, že se krajina Zálesí poblíž řeky Želivky, která tvoří pomyslný trojúhelník mezi Humpolcem, Pelhřimovem a Červenou Řečicí, stala jeho pravidelnou múzou a inspirací při jeho spisovatelské činnosti.

František Hamza zemřel na rakovinu v červnu roku 1930. Dnes se v Hamzově odborné léčebně pro dospělé a děti léčí především nemoci pohybového ústrojí. V Kletečné si svého rodáka připomínají na pamětní desce, která je umístěná na budově bývalé školy.