Tandem tvoří policisté Pavel Gottwald a Ondřej Linhart a doplňuje je pracovník Centra služeb pro silniční dopravu (CSPSD). Ten má ve voze kompletní zázemí pro kontroly kamionů. Agregát mu vyrábí elektřinu nejen pro mobilní váhy, ale i pro počítač a další příslušenství. Dnes se tu sice žádný kamion nezdá přetížený, ale jinak je vážení jednoduché: souprava najede na rohož, která dle tlaku vypočítá zatížení vozu i přívěsu.

„Řidiči si už dnes na přetížení většinou dávají pozor. A zvlášť tady u dálnice," říká pracovník CSPSD, který se přesto diví, proč se část kamionové dopravy, třeba s dřevem, nepřesunula na koleje.

Policisté mezitím vyhlížejí svou „oběť". Zastavují kamion, který má na přívěsu rakouskou registrační značku, ale řidičem je slovenský Maďar Zsolt. Policisté kontrolují pneumatiky a vysvětlují, že legislativa vůči řidičům je trošku tvrdá: i když totiž návěs patří jiné firmě a řidiči ho firma připojí k tahači, on je odpovědný i za jeho obutí.

Předek tiráku je v pořádku, hloubka vzorku je dostatečná (policisté na měření mají digitální přístroj). „Přezouvali jsme před třemi týdny, na zimu vždy na hnací nápravu koupíme celoroční gumy a do října je sjezdíme," říká řidič Zsolt. Problém je ale na návěsu, kde je na jedné nápravě rozdílný typ gum. Řidič dostává 100 Kč pokuty.

Nepřivázaný Hund

Když odjede kamion, policisté vidí, že po silnici jede osobní auto se zhasnutými světly. Ihned mu ukážou, ať zabočí na odpočívadlo. Z auta s rakouskou značkou vystupuje starší muž v krátkých pumpkách s podkolenkami.

Policisté mu vysvětlují, že i za dne musí svítit. Rakušan chápe a omlouvá se, umí i pár slov česky. Jazyková bariéra se ale objevuje, když je třeba vysvětlit, že pes na místě spolujezdce má být uvázaný k sedadlu. Řidič nakonec pochopí a ukazuje, že pes je přivázaný jinak. Policisté to nakonec uznají a přimhouří oči i nad zhaslými světly. „Pro tentokrát to vyřešíme domluvou," loučí se s ním Pavel Gottwald a přeje mu příjemnou cestu.

Před polednem se jede do Humpolce. Na kopci za Velkým Rybníkem si policisté ve zpětném zrcátku všímají, že nákladní auto se z pomalého pruhu vřadilo do předjíždějícího, ačkoli dole je značka, že v kopci náklaďáky nad šest tun nesmí předjíždět.

Policisté nechají vůz předjet před sebe, a pak spustí maják. Řidič „krátkého" nákladního vozu ale nereaguje a jede pořád dál, a tak oktávka se žlutomodrými znaky vůz předjíždí a kromě majáku pouští i výstražný nápis STOP.

To už vše řidiči dochází a zastavuje u odbočky z hlavní silnice. Netuší, co udělal špatně. Policisté mu spolu s žádostí o doklady vysvětlují, že neměl jet v levém pruhu. On ale říká, že se do požadované hmotnosti dnes vejde, jede prázdný. „To jsme ale zvenku nemohli vědět,"  říkají policisté a „propouští" řidiče na další cestu.

Na humpoleckém autobusovém nádraží pak muži v uniformě kontrolují pneumatiky autobusů. Na zadních kolech, kde je povinná hloubka vzorku šest milimetrů, u dvou vozů měří 8,3 a 7,3 milimetrů, vpředu pak 4,7 a a 5,5 milimetrů. Třetí autobus má všechny gumy s hloubkou 11,3 milimetrů. Jeden z řidičů s hrdostí ukazuje policistům legitimaci – je to jejich bývalý kolega. Hovor je hned srdečnější a točí se i kolem současných podmínek práce strážců zákona.

Jediná závada, která se podle policistů dá jednomu autobusu vytknout, je špatně nalepený billboard Jany Bobošíkové na zadním skle. Sklo je zakryté celé, takže v případě jeho rozbití jako nouzového východu zůstane v kuse, a tím znemožní východ.

Samolepka má být aspoň půlená, vysvětlují policisté, kteří za podobný prohřešek už udělovali pokutu.

Jan Mazanec