Fotovoltaice se Dvořák věnoval v diplomové práci, kterou zakončil své studium na Vysokém učení technickém v Brně. „Přišlo mi zajímavé spočítat, jestli se to vůbec u nás na Vysočině vyplatí. A zjistil jsem, že ano,“ vysvětlil s tím, že třeba na jižní Moravě jsou fotovoltaické instalace daleko častější než v kraji na pomezí Čech a Moravy.

Tomáš Hedvábný, jednatel Brodské lesní.
Počasí je pro kůrovce zatím ideální, říká lesník z Vysočiny Tomáš Hedvábný

Fotovoltaické instalace: Jak na to?

* Solární panely je nejlépe umístit na jižní stranu střechy
* Samotná montáž zabere specializované firmě zhruba dva dny
* Dotaci vyřizuje dodavatel, majitel musí jen zkolaudovat budovu

Přestože šly ceny solárních panelů nahoru, stále je jejich instalace výhodná. „Průměrně se cena pro rodinný dům pohybuje okolo čtyř set tisíc korun, padesát procent z toho pak pokryje dotace. Návratnost je kolem pěti let,“ informoval Dvořák, který i po ukončení studia sleduje nejnovější trendy v této oblasti. Novinkou jsou podle něj panely, které propouští část světelného záření. Z těchto panelů jsou pak vyrobeny střechy zemědělských skleníků. Tím se tedy propojuje výroba elektřiny a zemědělství, hovoří se pak o agrovoltaice.

Raketový růst cen pak nutí lidi poohlížet se po alternativách, malá střešní instalace je pro řadu z nich ideální. „Zájem je nyní velký, dodavatelské firmy jsou hodně zaneprázdněné a některé třeba už neberou menší zakázky,“ všiml si Vít Dvořák. Například energetický holding Malina známý pod obchodní značkou Malina Group však deklaruje, že malé zakázky neodmítá. Naopak, dělá je nejčastěji. Zařízení fotovoltaické elektrárny je prý otázka zhruba pěti měsíců.

V souvislosti s velým zájmem se však Vít Dvořák obává vzniku podvodných firem. „Radil bych najít historii a sídlo firmy, pomohou i recenze. Varováním může být, když chce někdo peníze předem a spěchá na podpis smluv,“ vzkazuje zájemcům. V podobném duchu pak hovořila i mluvčí vysočinských policistů Dana Čírtková. „Obecně lze konstatovat, že z důvodu zvýšené poptávky lze očekávat i nárůst podvodných jednání na klienty, včetně podvodných jednání týkajících se dotací,“ konstatovala.

Baterie vydrží až 15 let

Vyrobenou elektřinu lze spotřebovávat přímo, ale pro rodinné domy se více vyplatí akumulovat energii do baterie. Její cena tvoří klidně i polovinu nákladů celého fotovoltaického systému, životnost má přitom deset až patnáct let. „Panely degradují po nějakých dvaceti letech, ale i potom mají třeba pětaosmdesát procent původní účinnosti,“ řekl odborník.

Závod Monkey Race ve Skuhrově.
Monkey Race ve Skuhrově: bahenní koupel v horku přišla vhod, podívejte se

V souvislosti s firmami pak nevidí problém ani v instalacích na poli, která bývá pro některé trnem v oku. „Fotovoltaika na poli vyrobí na stejné ploše více elektřiny než kukuřice, která jde do bioplynky,“ zmínil zajímavý fakt Vít Dvořák. A potíž není ani v likvidaci vysloužilých panelů. „Není tam nic, co by se nedalo recyklovat. Křemík, hliníková nebo ocelová konstrukce a sklo nebo folie, podobná recyklace jak u ostatní elektroniky,“ vysvětlil.

Žďárský podnikatel Martin Leskour Deník informoval, že investiční náklady jsou třicet tisíc korun na 1 kWp, který značí špičkový výkon fotovoltaické elektrárny. „A takováto elektrárna může vyrobit 1 MWh elektrické energie ročně, což je při současných cenách ekvivalent zhruba pěti a půl tisíc. To dává každoroční výnos zhruba dvacet procent,“ řekl s tím, že je to výrazně více než úroková sazba v bance. Leskour proto apeluje na radnici, která by mohla při využití fotovoltaiky na městských budovách vydělávat miliony ročně.

To si uvědomují například v Jamném na Jihlavsku. Tam by s panely na obecních budovách vznikla i menší distribuční síť. „Chtěli bychom někomu zadat energetickou studii a pak vyplyne, jestli se vyplatí mít bateriový systém, spotřebovat to přímo, nebo to napojit na veřejnou distribuční síť,“ prozradil starosta Ľuboš Varhaník. Na školu a školku chce dát fotovoltaické panely rovněž jihlavská radnice.

Ilustrační foto. Výlov Staroměstského rybníka v Telči
Desetina ryb z celorepublikové produkce je z Vysočiny. Kapr jasně vede

Sluneční energii chtějí využívat i Služby města Jihlavy. „Nechali jsme si zpracovat technické řešení a finance,“ potvrdil mluvčí Martin Málek. Příští rok by tak panely mohly přijít na správní budovu v Havlíčkově ulici, na Vodní ráj, na bazén Rošického a na krematorium. „Je to cesta, jak ušetřit. Ceny energií letí nahoru neskutečným způsobem a nutí nás zdražovat třeba vstupné do bazénu,“ vysvětlil.

O fotovoltaice uvažují i v jihlavské zoologické zahradě, do budoucna ji považují za nezbytnou. „Při vyřazení designových střech je reálné pokrytí zhruba sto kilowatt výkonu panely,“ uvedl pro Deník ředitel Zoo Jihlava Jan Vašák s tím, že by šlo o investici ve výši zhruba dva miliony čtyři sta tisíc, což je nad finanční možnosti zoo.