Víc než tisícovku nehod na silnicích Vysočiny zaviní každý rok srážky se zvěří. Riziko se podle myslivců zvyšuje s přechodem na zimní čas. Doba, kdy zvířata chodí pro potravu, se protíná s ranní dopravní špičkou. Moderní metodu plašení zvěře od silnic, kromě tradičních pachových ohradníků, chce vyzkoušet Agentury ochrany přírody.

Myslivci podle ředitele Agentury Václava Hlaváče používají k plašení zvěře od silnic zatím dva způsoby. Pachové ohradníky a barevné odrazky. „Nedá se říci, že by nebyly účinné, ale zvěř si na ně časem zvykne,“ poznamenal.

Podoba nového obchodního centra.
Na otevření supermarketu si lidé ve Ždírci počkají, chybí stavební materiál

Agentura proto chce vyzkoušet zvukové plašičky. Ale s ohledem na cenu čeká na schválení státního příspěvku. „V Česku se už tento systém zkoušel. My budeme mít jasno koncem listopadu. Zvukový plašič umístíme na patník. V okamžiku, kdy se blíží auto, zařízení vydá zvuk, kterým zvíře zažene,“ vysvětlil.

Zloději je ale kradou

Že si zvěř na pachové ohradníky zvykne, potvrdili i myslivci. „Pachový ohradník vydrží tak čtyři až šest týdnů, pak se musí měnit, ale zvěř si na ně opravdu zvyká,“ upřesnil Stanislav Císař z okresního mysliveckého spolku Žďár nad Sázavou. Pachové ohradníky si myslivci podle Císaře pořizují sami, ovšem s dotací od Kraje Vysočina. „Dotace činí přes dva tisíce korun na jeden kilometr místa, kde je třeba ohradníky měnit,“ dodal. Co se týče zvukových plašičů, budou podle Císařova mínění drahé. A co hůř, stanou se cílem zlodějů.

Srážky se zvěří na Vysočině.Srážky se zvěří na Vysočině.Zdroj: Deník/Markéta Evjáková

Smutné zkušenosti s tím mají v Ústeckém kraji, kde jako první zkoušeli rakouské plašící zařízení DeerDeter. „Funguje na jednoduchém principu. Jeho čidla zachytí až na vzdálenost 400 metrů světlomety auta a poté spustí směrem k lesu či poli vysokofrekvenční zvuk a světelné signály. Zkoušeli jsme to u nás už víc než tři roky zpátky. Plašiče jsou plastové krabičky na patníku. Zloději je ale kradou,“ upřesnil mluvčí kraje Vít Hnízdil.

Ilustrační foto
Autorka podvodné sbírky na nemocného chlapce z Chotěboře má jít do vězení

Jiří Doskočil z mysliveckého spolku Hříběcí na Pelhřimovsku tvrdí, že srážky aut se zvěří nejsou tak dramatické. „Myslím, že k daleko větším úhynům dochází při sečení polí,“ poznamenal. Co se týče zábran kolem silnic v podobě pachových ohradníků, ani to podle Doskočila není levná záležitost. „Pachové ohradníky jsou drahé. Silničáři si na ně stěžují. Ohradníky se musí měnit, ale například náš spolek na to nemá peníze ani lidi, kteří by honitbu pravidelně obcházeli. Zvukové plašiče si neumím představit,“ dodal.

Souvisí se změnou počasí

Srážku se srnou málem na vlastní kůži zažila Jiřina Dvořáková z Havlíčkova Brodu. „Jezdím do práce autem až na Ledečsko. Když jedu na podzim potmě lesem, tak se bojím. Jednou mi přeběhla srna pár metrů před autem. Málem jsem dostala infarkt,“ povzdechla si.

„Ke srážce se zvěří dochází na celém území kraje a na silnicích všech tříd, včetně dálnice D1,“ upřesnil David Jirák z krajské dopravní policie. K typicky nebezpečným místům patří rozhraní lesa a pole nebo louky a cesta vedená lesem. „Podle myslivců je zvýšené riziko střetu se zvěří v období změny času ze zimního na letní,“ zdůraznil. Řidiči by měli ale za všech okolností zachovat chladnou hlavu. „V případě, že jedete vysokou rychlostí a srážce se zvěří již nelze zabránit, nesnažte se o riskantní úhybný manévr,“ doporučil. Ovšem srážka s divočákem je podle expertů totéž jako náraz do stromu.

Podoba hospice.
Kraj Vysočina postaví kamenný hospic v Havlíčkově Brodě, za 136 milionů korun

Podle policie počty nehod způsobených srážkou se zvěří na Vysočině rostou. „V letošním roce jsme od začátku roku do konce října šetřili 1 605 nehod. Jednalo o srážky aut s lesní zvěří a právě ty tvoří v letošním roce téměř 40 procent z celkového počtu dopravních nehod,“ informovala policejní mluvčí Dana Čírtková. K nejvyššímu počtu srážek s lesní zvěří došlo loni podle Čírtkové na silnicích na Třebíčsku, a to k 389 případům. „Vysoký počet jsme zaznamenali loni také na silnicích na Pelhřimovsku, to bylo 342 nehod a Žďársku, celkem 329 nehod,“ dodala.

Snížit srážky zvěře s autem by na Vysočině měly podle Hlaváče z Agentury ochrany přírody také ekodukty a doprovodné oplocení dálnice. „Fotopasti na prvním dokončeném ekodutku u Humpolce zachytily první migrující zvířata,“ upřesnil.