V obcích se zvedla vlna nevole. „Už jsme v něm kdysi byli a pak jsme naštěstí vypadli. Teď jsme zpátky a rozhodně s tím nesouhlasíme. Pokud to bude v našich silách, budeme proti tomu bojovat,“ posteskla si starostka Dušejova Zdenka Dubová.

Podobně reagoval i starosta Boršova Zdeněk Kos. „Co na to mohu říct. Nejhorší je, že nám to nikdo dopředu neřekl a najednou jsme tam spadli. Určitě budeme podávat odvolání,“ přidal se boršovský starosta.

Protesty proti úložišti na Vysočině.
Milion obcím, kam chtějí dát radioaktivní odpad. Na zavření úst, tvrdí starosta

Na poněkud nestandardní postup úpravy počtu i rozsahu dotčených území upozornil i starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák, která do lokality Hrádek také patří. „Pod rouškou Covidu, bez diskuze, narychlo těsně před Vánocemi… Takto vláda definitivně schválila návrh na snížení počtu lokalit pro hlubinné úložiště z devíti na čtyři. Pro nás to tedy znamená, že jsme oficiálně blíž k úložišti,“ rozhořčil se.

Kromě vlastních aktivit obce spoléhají i na podporu kraje. „Vysočina byla v minulých letech nejspíš jedinou lokalitou, kde kraj nepodpořil náš odpor k výstavbě. Nastolíme tuto otázku proto znovu a spoléháme, že nové zastupitelstvo bude mít jiný postoj,“ prozradil místostarosta Cejle Antonín Seknička.

Tomuto tématu se bude shodou okolností věnovat úterní rada kraje. „K otázkám řešení problematiky hlubinného úložiště na území Vysočiny připravujeme programové prohlášení, které bude reflektovat postavení současné koalice. Byli bychom rádi, aby bylo zřejmé, že kraj v této věci stojí na straně obcí,“ uvedla náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování Hana Hajnová.

Milion od státu

To stát se naopak snaží obce umlčet. Minulý týden každé z dotčených poslal rovný milion korun. Starostové o něj ale nestojí. „Peníze jsme obdrželi. Ruku jsme pro ně ale nenatahovali,“ konstatoval Petr Piňos, starosta Budišova na Třebíčsku, který spadá do druhé vysočinské lokality zvané Horka.

„Je to pro nás takové opožděné všimné. Ačkoliv je to velká částka do obecního rozpočtu, v porovnání s plány, které může výstavba ovlivnit, je to v podstatě nic,“ podotkl Seknička.

Lesní družstvo obcí Přibyslav bojuje s kůrovcem léta.
Lesy na Vysočině dál mizí před očima. Kůrovcová kalamita pokračuje

Někteří uvažují i o vrácení peněz. „Máme však vyzkoušeno, že to v podstatě nelze. V minulosti to některé obce z naší lokality zkusili, ale byly pokárány a peníze jim okamžitě došly nazpátek,“ zavzpomínal Seknička.

Víc než o finanční kompenzace, jde starostům o životy obyvatel jejich vesnic a městysů. „Úložiště je nevratná stavba. Některé obce by pro tento státní záměr mohly zcela zaniknout. Nejedná se jen o podzemní stavbu, ale i nadzemní areál, nové komunikační a železniční napojení nebo třeba výdechové věže. To jsou věci, které dané území velice silně ovlivní, ať už bude kdekoliv. Bojujeme o naše vesnice, lidi i potomky,“ dodal energetický expert a ekologický aktivista Edvard Sequens.