To vše dokázal ve svém životě spojit oblíbený kněz a jeden z nejvýznamnějších českých církevních historiků Jaroslav Kadlec z Horní Cerekve. Zemřel právě před deseti lety, 3. ledna 2004.

Vystudoval teologickou fakultu Karlovy univerzity a pak i sám přednášel církevní dějiny, vydal řadu odborných publikací. Zároveň se na rozdíl od řady vědců neváhal zapojit do práce v malých farnostech – v Horní Cerekvi a ve Veselé. Pro svůj protikomunistický postoj byl v letech 1958 až 1960 vězněn a pak mohl pracovat pouze jako dělník v pelhřimovském Agrostroji.
V roce 2011, při jeho devadesátinách, mu bylo starostou Horní Cerekve uděleno čestné občanství města.

Kadlecův typický humor zahrnoval různé průpovídky jako třeba dobře míněná oslovení „vejři" nebo „lumpové" nebo to, že se večer loučil s návštěvou slovy „spěte sladce".

Jeho kázání zahrnovala řadu srozumitelných příběhů a vyšla knižně pod názvem Postila. Po jeho smrti vyšla také kniha vzpomínek na Jaroslava Kadlece – S úctou a láskou. Známý malíř Pelhřimovska Jiří Mádlo ho také za jeho života zachytil na jednom ze svých obrazů.

„Byl to člověk statečný, a přitom nenápadný, radostný, plný porozumění a vstřícnosti k druhým," vzpomínají na kněze-profesora farníci z Veselé.

Mezi jeho nejznámější publikace patří dvojdílný Přehled církevních dějin českých, Katoličtí exulanti čeští doby husitské, Dějiny kláštera Svaté Koruny nebo Svatý Prokop.