Tam se ukázalo, že hledání pramene, přestože o něm bylo pořízeno a odvysíláno hned několik pořadů, a to i na celoplošných televizních stanicích, není úplně snadné. „Protože tam nevede žádná cesta, procházeli jsme neznámým terénem a snažili se najít zmíněné místo, které je udávané jako pramen potoka,“ podělil se o zážitky Oldřich Jonáš, jeden z účastníků výpravy.

Návštěva lokality, kde pramení pro Pelhřimovsko jeden z klíčových toků, přinesla vřesnickým turistům i docela nové poznatky, které by se mohly hodit robněž jiným zájemcům o návštěvu pramene Hejlovského potoka. „Okolí potoka je trochu močálovité a tak se tam vyskytují zajímavé květinky, které u nás ve Vřesníku nejsou vidět. Pro malou turistku byla zajímavá i malá žabka, asi skokan zelený. Oblast je označená jako chráněná,“ doplnil popis navštívené lokality Oldřich Jonáš.

Asi po hodině pochodu v terénu se výpravě z Vřesníka zjevilo místo, které bylo označeno jako pramen. Je tam i deska s označením pořadu České televize. „Místo je docela skryté, ale více nás zklamalo, že tam není studánka, odkud by se dalo nabrat trochu vody na ochutnání. Hrnečky tam visí na věšáčku, ale vodu pijí spíše divoká prasata v bažiništi u místa s pramenem,“ všiml si v cíli cesty Oldřich Jonáš.

Na dočasné parkoviště se vřesničtí turisté po modré turistické značce, po níž došlo nejprve k hájovně Barborka a dále do Drážďan. „U hájovny Barborka (asi už slouží jen jako rekreační objekt)jsme obdivovali mohutnou lípu, která byla zasazena před více než třemi sty lety,“ přidal Oldřich Jonáš ještě jeden postřeh z pěšího putování, při němž turisté ušli nějakých osm devět kilometrů.

Hejlovský potok je jedním z toků, z nichž je tvořena řeka Želivka. Ta nese toto pojmenování ale teprve od místa, kde se ve Velké přehradě u Sedlice nachází soutok Hejlovského potoka s potokem Jankovským. K jeho pramenům se turisté z Vřesníku chystají někdy příště.