A platí to už přes sedmdesát let. V roce 1952 se totiž v Telči natáčela pohádka všech českých pohádek Pyšná princezna. O jedenáct let později se filmaři do města vrátili, to vznikla komedie Až přijde kocour. V té hráli nejslavnější herci té doby: Jan Werich, Emília Vášáryová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Karel Effa nebo Vlasta Chramostová.

Filmaři natáčeli v telčském zámku, zámecké zahradě, náměstí, ale i u mlýnu Valcha nedaleko Třeště, na poli mezi Třeští a Jezdovicemi nebo nedaleko křižovatky na Kostelec u Jihlavy a Dolní Cerekev. „Jedná se o významný český film, který získal na Filmovém festivalu v Cannes v roce premiéry dvě ocenění,“ zdůraznil kastelán Bohumil Norek před pár lety, kdy se v Telči konala výstava připomínající film.

Z roku 1977 je pohádka Jak se budí princezny. Natáčela se na hradě Roštejn i v Telči. Hrad Orlík nad Humpolcem pak byla zřícenina, kde bydlela závistivá teta Melánie. Další českou klasikou je film Postřižiny, který se natáčel v Dalešickém pivovaru a také v Počátkách na druhém konci kraje. Film plný pohody a pěnivého moku z roku 1980 má na ČSFD hodnocení slušných 84 procent.

Hrady na Havlíčkobrodsku se pak zalíbily zahraničním filmovým štábům – v roce 2002 vznikl americký akční snímek xXx s Vinem Dieselem přímo na hradě Lipnice nad Sázavou, roku 2001 se v Ledči nad Sázavou natáčel americký Příběh rytíře, o deset let později tam vzniklo ruské fantasy drama Faust. Také na hradě v Ledči se ostatně natáčel i román Bídníci v koprodukci pěti států, kde měl hlavní roli Gérard Depardieu. Na obou hradech vznikl i nespočet českých filmů, nejčastěji pohádek.

Filmaři si ovšem oblíbili také Telč a okolí. Právě tam se natáčela Hudba z Marsu v roce 1955, ale také obě pohádky Z pekla štěstí, Kouzelný měšec nebo například relativně nová komedie Bajkeři. „Jsem překvapená, jak je Telč krásné město. Nikdy jsem tu nebyla. Objížděli jsme tady různé lokace a je to tu moc hezké,“ líčila v roce 2017 herečka Hana Vagnerová. Ta ve filmu i skáče na kole, na tyto scény za ní ale zaskočila kaskadérka. „V tom filmu si to nakonec všichni odšlapeme, ale mám tam právě občas skoky a ty bych nedala. Tvůrci to ví, proto nechtějí, abych umřela v půli natáčení,“ dodala s úsměvem.

Natáčelo se i jinde. V Polné například filmaři využili třídu z roku 1866, odehrávala se tam část filmu Lotrando a Zubejda. Kulturní památka Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou pak poskytla kulisy filmu Špunti na vodě. A třeba zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je Francie v polovině devatenáctého století, tedy film Andělská tvář.

Silo v Jihlavě by mohlo lákat filmaře, kteří natáčí třeba horory. | Video: Deník/Martin Singr

Lidé z filmové branže v červnu opět zavítali na Vysočinu, tentokrát ale nanečisto. Scénáristé, producenti, lokační manažeři i kameramani si prošli místa, kde by se mohlo natáčet, v Jihlavě třeba památkově chráněné Silo nebo Modetu. „Producenti mi píší, jaké konkrétní lokace hledají a zda je máme na Vysočině. Já pak oslovuji jednotlivé lokace, které odpovídají požadavkům producentů. Na Vysočině máme nejvíce hradů a zámků, ale chtěla jsem doplnit portfolio i o jiné a zajímavé lokace,“ vysvětlila Eliška Rodová z Vysočina Film Office.

Požadavky, se kterými se při své práci setkává, jsou přitom značně rozdílné. „Hodně se hledají staré továrny, opuštěná místa pro horrory. Teď jsem ale naopak měla požadavek na romantické město, tam jsem samozřejmě jsem doporučila Telč. A Doufám, že toto natáčení vyjde,“ usmála se závěrem sympatická manažerka.