Z proměny jsou nadšení i rodiče. „Je to velmi zdařilá stavba, která předčila veškerá očekávání. Byla jsem se podívat na dni otevřených dveří a musím říct, že hezčí prostory v okolí skutečně nejsou. Uvažujeme o tom, že až náš nejmladší syn povyroste, nastoupí právě tam. Bydlíme sice na druhém konci města, ale stojí to za to,“ chválí maminka tří dětí Dagmar Šašková.

„Není to jen budova, ale místo, které má ducha. Překvapilo nás, že páni architekti vytvořili něco takového na malém městě. Myslím si, že se stavba povedla opravdu maximálně, otevřela nám nové možnosti a dobře se nám v ní žije,“ přidává se ředitelka školky Dana Maděrová.

Výjimečná je především velká zahrada. „Největším plusem je pro mě kontakt s přírodou. Školka má velká okna a prosklené dveře, kterými můžeme rovnou vyběhnout ven. Novinkou je třeba výběh pro živá zvířata, takže ji s námi sdílí dvě kozičky,“ popisuje Maděrová.

Pacovská školka získala cenu od architektů

Přibylo také brouzdaliště a pocitový chodník, kde děti chodí na boso a „osahávají“ si různé povrchy. „Ve spolupráci s místním automotoklubem tam vzniklo i dopravní hřiště, které nám tady dlouhodobě chybělo. Využívají ho jak malé děti, tak školáci,“ doplňuje Vlček.

Zařízení ale není speciální jen svým vzhledem. „Je to jedna z mála logopedických školek na Pelhřimovsku. Jeden pavilon je speciálně upravený pro práci s vadami řeči. Je v něm třeba zabudovaná terapeutická trampolína, která úžasně funguje, aniž by si to děti uvědomovaly,“ vyzdvihuje Vlček.

Cesta k moderní školce začala už v roce 2006. „Od nástupu na radnici pro mě byl osud mateřského školství zásadní problém. Měli jsme tady objekt ze sedmdesátých let, do kterého zatékalo a jeho údržba byla hrozně náročná. Nakonec jsme vyhodnotili, že ho nemá smysl opravovat, takže jsme jej před třemi lety zbourali a začali stavět v podstatě na zelené louce,“ vzpomíná Vlček.

Maximálně zapojit uživatele

Děti ale bez střechy nad hlavou nezůstaly. „Jsme zvyklí přemýšlet v dlouhodobých horizontech, takže jsme to udělali v době, kdy jsme dokončili reorganizaci základního školství. Po ní nám zbyl areál v Nádražní ulici, takzvaná Červená škola, kam jsme mohli naše nejmenší na čas umístit,“ vypráví pacovský starosta.

Pak už přišlo na samotnou stavbu. „Chtěli jsme, aby byla kompletně bezbariérová. Zároveň jsme věděli, že potřebujeme navýšit kapacitu, protože ta dosavadní byla nedostatečná. A v neposlední řadě jsme pak rozhodně nechtěli opomenout kontakt s venkovním světem,“ podotýká Vlček.

Na výsledku se podílel snad každý, kdo měl k tématu co říct. „U všech projektů se vždy snažíme maximálně zapojit uživatele. Nemáme patent na rozum, takže je pro nás názor lidí nesmírně důležitý. Měli jsme desítky schůzek s paní ředitelkou, učitelkami, kuchařkami, uklízečkami, ale i rodiči. Architekti tomu pak dali přidanou hodnotu. My jsme byli v podstatě jen v roli toho, kdo hlídá finance a splňování všech norem,“ přiznává Vlček s tím, že stavbu vedl místostarosta Tomáš Koucour.

Školku děti využívají už druhým rokem. Pacovští ji slavnostně otevřeli loni 23. listopadu. „Mám z toho všeho opravdu radost. Třešničkou na dortu je pak financování, protože z celkových pětaosmdesáti milionů čtyřiapadesát tvořila dotace,“ prozrazuje Vlček.

Celý projekt by se tak dal nazvat příběhem se šťastným koncem. „Na začátku jsme stáli před opravdu velkou výzvou. My jsme se jí však nezalekli a díky partě pozitivních lidí a skvělým architektům jsme vše dotáhli do zdárného konce. Česká cena za architekturu je už jen takový bonus k tomu všemu,“ usmívá se starosta.

To potvrzuje i ředitelka Maděrová. „Hezky se to sešlo. V krásné budově pracují zaměstnanci, kteří tvoří úžasný tým a pro svou práci jsou opravdu zapálení. Mám z toho nesmírnou radost,“ dodává.

Mateřská škola Za Branou

- tvoří ji pět pavilonů a jedna hlavní budova

- její kapacita je 120 dětí

- součástí je velká zahrada s brouzdalištěm a dopravním hřištěm

- je logopedická