Nikdo neví, jak se ten muž jmenuje, přesto se o něm v posledních dnech začalo živě diskutovat. Hlavně na sociálních sítích.
Osobní kontakt s tím mužem není jednoduchý. Redaktoři Pelhřimovského deníku se za ním vypravili v různou denní dobu v posledních dnech pětkrát. „Doma" ho nepřistihli ani jednou. Jako by se stával pověstným yettim.
„Doma…" Ten muž se už před několika týdny, nebo dokonce možná měsíci ubytoval pod silničním mostem nad Pelhřimovem, kde se kříží silnice směrem na Tábor se silnicí na Červenou Řečici.

Pohled na jeho útočiště vyvolává úžas. Náš „yetti" má „doma" uklizeno, jako by očekával vzácnou návštěvu. Dva páry bot jsou ukázkově vyrovnané, teplé bundy úhledně rozvěšené, lůžko vzorně ustlané.

Zdeněk Havlát napsal na Facebooku, že se s přáteli pokusil muže pod mostem navštívit na Štědrý den. Muže nezastihl. „Dárky jsme mu tedy zanechali na místě a doufáme, že mu udělaly/udělají radost," vzkazoval Zdeněk Havlát 24. prosince odpoledne.
Reakce facebookových diskutérů na sebe nenechaly dlouho čekat. A většině nechyběla ani chuť neznámému muži něco užitečného darovat. Když už byly ty Vánoce… „Deky mám připravené," vzkazovala Eva. „Nechal jsem tam spacák a vojenskou nafukovačku," napsal ještě před ní do diskuse Martin.

Alena pak slíbila, že muži ponesou pod most řízek se salátem a cukroví. „Naštěstí jsme ho tam zastihli… Byl milý, upovídaný a moc děkoval," dělila se o svůj dojem z nezvyklé sváteční návštěvy Alena. Takže asi úplně o yettiho nepůjde.
Z poznatků lidí, kteří se s chlapíkem pod mostem přece jen osobně setkali, vyplývá, že jde o muže ve věku mezi padesáti a šedesáti lety s barvitým životním osudem. Mohl by být k zastižení třeba v bazénu nebo někde v hospodě, jak luští nad pivkem křížovku.
Z mrazů strach nemá. Pochlubil se návštěvníkům, že má spacák do minus 27 stupňů. (řra, kul)