Při běžné tuhé zimě totiž slabší kusy nepřežijí a tím dojde k jejich přirozenému úbytku.  Letos ale byla právě kvůli počasí jejich úmrtnost nižší, a proto budou mít potomky i ti, kteří by jinak tuhé mrazy nepřežili. „Populace budou určitě o několik procent vyšší. Zejména u myší a hrabošů. U potkanů až tak výrazný nárůst nebude," potvrdil zkušený deratizátor Zdeněk Duda ze Starého Pelhřimova, který se dezinfekcí a deratizací zabývá od roku 1987.

„V životě jsem neměl problém s hlodavci. Ovšem letos pod garážovým stáním líčím jednu past za druhou. Naposledy mi tam minulý týden uvízla jedna myška a malinkatý rejsek. Nechápu to, zřejmě je to tím počasím, jinak si to vysvětlit nedokážu. Už jsem z toho nešťastný," podělil se o zkušenosti obyvatel Pelhřimova, který si z osobních důvodů nepřál zveřejnit své jméno.

Plošná deratizace

Města na Pelhřimovsku vyhlašují každoročně plošnou deratizaci. Pracovníci specializovaných firem hlodavcům v regionu nastraží postupně od dubna do října stovky kilogramů nástrah.

„V Pelhřimově se deratizace koná pravidelně na jaře a na podzim. Jarní by letos měla začít příští týden, tedy 7. dubna. Tento týden totiž vyhlásíme vítěze výběrového řízení. Podzimní se pak koná vždy od začátku do konce října," informoval Tomáš Štefánek z hospodářského odboru  Městského úřadu Pelhřimov.

Ten dodal, že během jedné likvidace potkanů a hlodavců dojde ve městě k jejich úbytku zhruba o 40 až 50 procent. „Aktuální cenu za deratizaci nyní nevím, protože není znám vítěz výběrového řízení, ale ze zkušenosti z předešlých let mohu říci, že obě deratizace vždy vyšly do 150 tisíc korun bez daně," informoval Tomáš Štefánek.

Větší množství nástrah deratizátoři kladou na krizová místa. „Pravidelně se jedná o sídliště, vstupy do kanalizací, u podniků, které se zabývají potravinářským průmyslem, nebo u supermarketů, kde je rovněž větší množství odpadků," vyjmenoval vedoucí odboru životního prostředí a památkové péče z Městského úřadu Pacov Otakar Pejša.

Vždy, když ve městech probíhá plošná deratizace, měli by být na pozoru majitelé psů, koček nebo třeba slepic.

„Majitelé domácích zvířat by měli svým svěřencům věnovat zvýšenou pozornost a zamezit jejich volnému pohybu na veřejných prostranstvích," vysvětlil Tomáš Štefánek.

Zbavit se hlodavců není vůbec jednoduché. Myši a potkani totiž patří mezi nejinteligentnější hlodavce a jejich kolonie mají složitou hierarchii.

„Pokud dojde k nenadálé situaci, začnou hlodavci rozebírat situaci a náhle se začnou chovat jinak. To znamená více se množit, protože schopnost rychlého rozmnožování je jedním z jejich typických znaků. Počet mláďat u jedné samice se tak může za rok vyšplhat k neuvěřitelným číslům," sdělil Zdeněk Duda.

Ať už myši, nebo i potkani jsou přenašeči mnoha závažných chorob jako například toxoplazmózy, salmonelózy nebo vztekliny.

Hlodavci

Jsou zdaleka nejpočetnější řád z celého stromu savců. Mnozí hlodavci (mj.. myš domácí, potkan, krysa, hraboš polní, pískomil mongolský nebo veverka obecná) jsou mimořádně plodní. Krátká doba březosti, velké vrhy a časté rozmnožování jim umožňují přežít v nepříznivých podmínkách a rychle využít těch příznivých. zdroj:www.wikipedie.cz