To je zhruba stejně jako na prahu sezony akutních respiračních onemocnění v první polovině loňského listopadu.

Poprvé po šesti týdnech nikdo na Vysočině na chřipku nezemřel. „Přibyly dva nové závažné případy chřipkového onemocnění, jeden na Třebíčsku, druhý na Žďársku,“ upřesnila aktuální informace ředitelka protiepidemického odboru na Krajské hygienické stanici Kraje Vysočina Alena Dvořáková.

Celkem je tak letos na Vysočině zaznamenáno 34 závažných případů onemocnění chřipkou. Do minulého týdne na chřipku na Vysočině zemřelo sedm lidí, pět mužů a dvě ženy. Nejstarší z nich byl ročník 1931, nejmladší byl přesně o dvacet let mladší. Po dvou úmrtích bylo letos hlášeno z okresů Žďár nad Sázavou, Jihlava a Pelhřimov, sedmý případ byl z Třebíčska.

Také v uplynulém týdnu byly na Vysočině potvrzeny další případy onemocnění pravou chřipkou, přesto těchto případů oproti týdnům, kdy chřipková epidemie kulminovala, výrazně ubylo. „Letos se na onemocnění chřipkou podílejí vesměs viry typu A, nejčastěji jde o kmen H1N1,“ doplnila informace Alena Dvořáková.

Nemocnost na Vysočině v 11. kalendářním týdnu
10. TÝDEN 11. TÝDEN ZMĚNA

Okres HB 812 816 +1 %

Okres JI 885 765 -14 %

Okres PE 1006 980 -3 %

Okres TR 985 830 -16 %

Okres ZR 975 1009 +4 %

Kraj Vysočina 930 876 -6 %

Česká republika 1138 994 -13 %

Zdroj: KHS

Nejvíc případů potvrzené pravé chřipky bylo v minulém týdnu hlášeno z Třebíčska (celkem osm), následuje se třemi případy Žďársko a se dvěma Jihlavsko. Na druhé straně je zajímavé, že právě na Třebíčsku (minus 16 procent) a na Jihlavsku (minus 14 procent) nejvýrazněji ubylo všech akutních respiračních onemocnění. Na Žďársku všech nemocných o čtyři procenta přibylo, na Havlíčkobrodsku nemocnost stagnovala, na Pelhřimov došlo k poklesu počtu nemocných o tři procenta.

V rámci celé České republiky se nemocnost poprvé od začátku chřipkové epidemie vrátila pod hranici jednoho tisíce případů onemocnění. Po poklesu nemocnosti o třináct procent je v zemi 994 akutních respiračních onemocnění v přepočtu na sto tisíc obyvatel.

Nejvyšší nemocnost je v Jihomoravském kraji (1375) a v Libereckém kraji (1331). Naopak nejnižší nemocnost hlásily na konci jedenáctého kalendářního týdne Karlovarský kraj (626), Praha (800), Královéhradecký kraj (834) a Ústecký kraj (855 akutních respiračních onemocnění na sto tisíc obyvatel).

Před rokem zemřelo na Vysočině na chřipku 11 lidí. „Před rokem byla chřipkové epidemie delší a nemocných bylo více než letos. Také se na ní podílela chřipka typu B, s níž jsme se letos nesetkali,“ připomněla Alena Dvořáková. Loni chřipková epidemie na Vysočině kulminovala v osmém kalendářním týdnu, kdy zde bylo 2199 nemocných.

V sezoně 2016/2017 bylo na Vysočině nejvíc nemocných (1660) hned v prvním kalendářním týdnu 2017. V této sezoně si ale nemoc vyžádala v kraji třináct lidských životů, nejvíce za poslední tři roky.

V letošním roce chřipková epidemie na Vysočině dosáhla vrcholu v šestém kalendářním týdnu, kdy bylo v kraji 1732 akutních respiračních onemocnění na sto tisíc obyvatel. Ve stejném týdnu letos vrcholila i celorepubliková epidemie, a to při 1757 nemocných.

Vrcholy chřipkové epidemie na Vysočině za posledních deset let

sezona týden počet nemocných

2009/2010 50. 1989

2010/2011 6. 1926

2011/2012 12. 1350

2012/2013 6. 1715

2013/2014 7. 1159

2014/2015 6. 1669

2015/2016 5. 1308

2016/2017 1. 1660

2017/2018 8. 2199

2018/2019 6. 1732

Zdroj: KHS