Za peníze, kterými rodiče přispívají do společného fondu, si totiž školy mohou žákům dovolit nejrůznějšími způsoby přilepšit.

Dlouholeté tradici se SRPŠ těší na  Základní škole Otokara Březiny v Počátkách, kde plní zároveň funkci školské rady. „Funguje to tak, že každou třídu zastupují jeden či dva rodiče, kteří dohromady tvoří sdružení, a já s nimi počítám jako s partnery v případech, kdy je potřeba něco řešit," sdělil ředitel počátecké základní školy Jaroslav Blažíček.

Jak dodal, SRPŠ vděčí i za to, že škola může dětem přispívat na dopravu na kulturní či sportovní akce, pořizovat odměny za účast v soutěžích nebo nakupovat lyžařské vybavení, které si děti mohou za výhodnou cenu půjčovat na školní kurz.

Prostředky ale SRPŠ nevybírá pouze od rodičů, snaží si na sebe i samo vydělat. „Během roku pořádáme nejrůznější akce – ples nebo dětský karneval. Peníze, které na nich utržíme, jdou samozřejmě do fondu," vysvětlila předsedkyně počáteckého SRPŠ Martina Voharčíková.

Rodiče jsou akční a rádi se zapojí

Podle ní je sdružení parta fajn lidí, kteří vždy rádi přiloží ruku k dílu. „Hezké je, že rodiče se opravdu snaží, mají dobré nápady a často jsou ochotni zapojit se do dění i ti, kteří nepatří k zástupcům tříd," vyzdvihla přednosti jejich sdružení Voharčíková.

I na základní škole v Kamenici nad Lipou za vybrané peníze do fondu SRPŠ mají žáci levnější různé akce a zájezdy. „Deváťákům, kteří se loučí se školou, z peněz pořizujeme upomínkové předměty, aby měli na léta strávená na základce hezkou památku," nastínila jedno z dalších využití financí Marie Jůnová, která v kamenickém SRPŠ zastává úlohu pokladníka.

Všechny příjmy a výdaje, které SRPŠ má, nejsou žádným tajemstvím. „Na třídních schůzkách rodiče informujeme o tom, co se za jejich peníze pořizuje," potvrdila Jůnová s tím, že i když všechny prostředky jsou vybírány ku prospěchu dětí, někteří rodiče je platit nechtějí.

„Samozřejmě to není povinné a nemůžeme nikoho nutit, aby do fondu přispíval, ale není to fér vůči dětem," podotkla Marie Jůnová s tím, že při příspěvcích na akce a nákupu věcí se na žáky hledí jako na celek.

„Pro rodiče je přitom levnější dát ročně několik set korun do SRPŠ než jim třeba zaplatit celý zájezd do Prahy do Národního divadla, na který přispíváme již zmíněným deváťákům," míní  Jůnová. SRPŠ si udržují i na Základní škole Pražská v Pelhřimově. Podle tamního ředitele Luďka Charouzka ale plní pouze finanční funkci.

„Vybíráme peníze od rodičů, za které, jako je tomu i na ostatních školách, pro děti nakupujeme odměny a přispíváme jim na různé aktivity," popsal Charouzek.

Na dění a chodu školy se pak podílí další organizace – školská rada. „Tam samozřejmě mají své místo také zástupci z řad rodičů našich žáků," doplnil Charouzek. Jsou ale i školy, kde se obejdou bez rady i SRPŠ. Patří mezi ně například Základní škola v Košeticích.

„Jsme malá škola, kde se všichni známe a potřebné věci si vyřešíme. Samozřejmě i jako ředitel upřednostňuji individuální přístup k rodičům i žákům, takže takové organizace v našem měřítku považuji za poněkud zbytečnou záležitost," uzavřel ředitel košetické základní školy, Jaroslav Skolek.