Stalo se tak vyhláškou tehdejšího předsedy okresní národní rady Václava Donáta, jehož obsahem byl zákon Samostatný stát československý vstoupil v život. Dobové fotografie z centra Pelhřimova potvrzují, že se tehdy ulice zaplnily lidmi na shromáždění pelhřimovských obyvatel při příležitosti provolání nového státu. „Do Pelhřimova se informace o vyhlášení samostatnosti Československa dostávaly standardní cestou, podobně jako do jiných regionů,“ připomněl ředitel Okresního archivu Pelhřimov Zdeněk Martínek.

První zprávy o vzniku samostatného státu mohly do Pelhřimova dorazit dokonce už samotného 28. října, ale o den později už šlo o zprávy potvrzené. „Pelhřimov přijal tyto zprávy vesměs pozitivně, Pelhřimovsko bylo ryze českým regionem,“ charakterizoval reakce na přelomovou událost Martínek.

Podle něho bylo důležité, že se v Pelhřimově do čela dění postavily dvě respektované osobnosti. Vedle zmíněného Václava Donáta to byl ještě starosta Pelhřimova František Fára.

Významné pro region byly pak ještě další dvě události, či spíše proslovy z 29. října před sto lety.

Tehdejší okresní hejtman v Humpolci, právník Vojtěch Vaniš, ve své řeči zmínil, že respektuje vývoj událostí v zemi, a tedy vlastně v celé monarchii, současně chtěl svými slovy zabránit chaosu.

Ve stejný den promluvil na slavnostním zasedání zastupitelstva města Pelhřimova starosta František Fára, který ve svém slavnostním projevu zrekapituloval běh posledních událostí a rovněž vyzýval k zachování klidu a zákonů.

O pět dní později se v Pelhřimově konala ustavující schůze nově se formujícího okresního národního výboru. Za další den, tedy 4. listopadu 1918, Okresní národní výbor v Pelhřimově, v jehož čele stanul Václav Donát, vydal provolání k obyvatelstvu, v němž veřejnost informoval o tom, že se „národ československý chopil řízení svých věcí“.

Podobně jako v celé zemi i na Pelhřimovsku to vřelo řadu měsíců. Už 6. ledna 1918 byla zveřejněna takzvaná Tříkrálová deklarace českých poslanců, v níž se hovořilo o právu národů na národní sebeurčení a politickou svébytnost.
O čtyři dny později se v pelhřimovském hotelu Slavie nad zněním deklarace sešli na důvěrné poradě starosta Pelhřimova František Fára a Václav Donát, v té době okresní starosta a říšský poslanec.

Událostí směřujících k vyhlášení samostatného československého státu přibývalo na podzim.

V závěru září se v Pelhřimově konala velká Svatováclavská mše, kterou 28. září sloužil děkan František Bernard Vaněk. O tři dny později se na okresním hejtmanství objevilo hlášení proti agitaci spojené se zmíněnou Svatováclavskou mší. Mělo jít o plakáty „za brzké uskutečnění československého státu a blaho celého národa“.

Jak už to v dobách převratů bývá, začaly se objevovat ekonomické důvody pro následující nespokojenost obyvatelstva. Provolání na téma nedostatku potravin vznikla například v Počátkách nebo v Pacově. V Pelhřimově byl 14. října 1918 vydán protest Obecní hospodářské komory v Pelhřimově proti vývozu potravin z království.

Podrobnosti a další informace k běhu událostí na Pelhřimovsku před vyhlášením samostatného československého státu lze nalézt na výstavě Cesta k samostatnému státu, která je až do 30. listopadu k vidění ve Státním okresním archivu Pelhřimov.

Výstavu spolu se Zdeňkem Martínkem uspořádal Pavel Holub. „Při přípravě výstavy jsme na žádné neznámé dokumenty sice nepřišli, ale prohloubili jsme si znalosti tohoto významného období. Znalosti jsme si rozšířili o zajímavé detaily,“ poznamenal k přípravě výstavy Zdeněk Martínek.

Současně potvrdil, že o materiály se zmíněným tematickým zaměřením nebyla v archivu v žádném případě nouze. „V takovýchto případech je spíš klíčové vybrat a uspořádat z dostupných dokumentů takové, aby byl výsledek srozumitelný pro návštěvníka výstavy,“ dodal ředitel pelhřimovského archivu.