„Za vědou jsem díky tříletému EU stipendiu vyrazil do Švédska kvůli profesním zkušenostem i kvůli příjmu," říká muž, který mimo jiné organizuje Mrňávkův memoriál, závod cyklistů a běžců z Pelhřimova na Křemešník.

„Více volného času, zdravý odstup a možnost srovnat svou a cizí zemi u mě zvýšil zájem o veřejné dění v Česku," dodává. Sám volil vždy, kromě letošních prezidentských voleb – nešlo to právě kvůli pobytu ve Švédsku. Letos poprvé volil za hranicemi. Jak přiznává, bylo to nejen z povinnosti, ale i ze zvědavosti, jak je systém voleb v cizině nastaven.

Do Pelhřimova se podívá jen párkrát do roka, a proto měl štěstí, že byl ve svém rodišti zrovna v době vyhlášení voleb. „Takže jsem mohl osobně požádat o voličský průkaz, což je nejjednodušší. Digitální podpis je super, ale pro jeho vyřízení musíte být také osobně přítomní,"  uvádí David Švec.

Komplikace pro něj ovšem nastala, když zjistil, že průkaz si nelze vyzvednout dříve než tři týdny před volbami. „Úřad v Pelhřimově ale byl vstřícný a poslal mi ho do práce v Göteborgu, do vlastních rukou. Jenže ač je švédská pošta sofistikovaná, pošťáci mají elektrická kola a jejich auta volant vpravo kvůli bezpečnosti, oznámení k vyzvednutí tentokrát nedorazilo," popisuje trable spojené s volbou v cizině David Švec. Jeho průkaz se totiž „zasekl" na poště a on ho vyzvedával až v předvečer cesty s už koupenými jízdenkami.

Cíl: Kodaň

V Göteborgu totiž nejde volit, protože nemá českou ambasádu ani konzulát, a tak Davidu Švecovi zbývala tato města v okolí: Oslo (celkem 600 kilometrů tam a zpět), Stockholm (960 kilometrů) nebo Kodaň (630 kilometrů). Nakonec to naplánoval tak, že se s přítelkyní, která studuje v Salzburgu, setká v dánské metropoli.

„Do Kodaně jsme dorazili v pátek večer, ubytovala nás kamarádka Míša žijící nedaleko centra. „Připomínám, že cestování zvlášť po Skandinávii je nekřesťansky drahé, stejně jako hotely a vyžaduje hodně času, protože vzdálenosti jsou velké. Volili jsme proto nejekonomičtější dopravu," uvádí David Švec.

V sobotu tedy dali dohromady kola „pro návštěvy" a v poledne na nich vyrazili hledat českou ambasádu. „Po litevské, iránské a rakouské se konečně objevila. Měla vzorně označenou volební místnost a bylo na čase, protože se už blížila 14. hodina (zavření volební místnosti – pozn. red.). Příjemně jsme pohovořili se čtyřčlennou komisí o překvapivě vysoké účasti na volební průkazy (asi 150 lidí). Poprosili jsme komisi o památeční foto a vhodili hlasy do urny s přáním moderního promyšleného státu pro mladé i staré," informuje o šťastném konci David Švec. Poté si dopřáli občerstvení s přáteli.

„Nakonec to byla příjemná návštěva přátel, ale spojovat volby s turistikou je rarita jednou za život. Není to vždy možné a v okolí mám asi 20 kamarádů ve stejné situaci, kteří nakonec nevolili, protože i oni svůj výdělek šetří pro bydlení v Česku," vysvětluje pelhřimovský vědec.

Jiná volba

Švec si pak i vyhledal statistiku českých voličů v zahraničí. Zjistil, že jich nyní volilo 10,5 tisíce. Jejich preference jsou přitom dost odlišné od lidí, volících z Česka.

„Například za „čárou" pro vstup do sněmovny zůstali komunisti, kteří v cizině získali jen 1,84 procent," ilustruje na příkladu David Švec a dodává, že při prezidentských volbách zase celých 85 procent z asi osmi tisíc lidí volilo Karla Schwarzenberga. Domnívá se, že potíže s volbou v cizině může zažít celá řada dalších lidí v zahraničí.

To potvrzuje i Dalibor Blažek, který má kořeny na Pelhřimovsku a jako vědec působil v americkém San Francisku. „Nejbližší volební místnost byla v Los Angeles, a to jsme vzhledem ke vzdálenosti přes 700 kilometrů s rodinou tehdy nemohli absolvovat," uvedl Dalibor Blažek.
„Kdybych pracoval v Česku, ani mě nenapadne zjišťovat, jak složité je volit v zahraničí," dodává s tím, že je překvapen, že neexistuje žádná iniciativa za korespondenční volby. „Ty podle mě jako demokratická země potřebujeme jako sůl. Jen Čechů-krajanů je po světě z nejrůznějších vln emigrace asi 2,5 milionu, těch, co v cizině pracují, jsou desítky až stovky tisíc," doplňuje David Švec.
Proto také sám založil facebookovou skupinu s názvem „Volby odkudkoliv", která má zatím 17 lidí, a chce i zaregistrovat web s tímto tématem.

„Cílem je vzbudit zájem, informovat a dohnat okolní státy jako Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo, které v otevřeném světě svým občanům nabízejí korespondenční volby," vysvětluje Švec s tím, že v Česku byl v roce 2005 zákon o možnosti korespondenční vol-by také navržen.

„Jenže hlavně ODS a KSČM ho odmítly. Je typické, jak lidem přidělávají starosti na úkor svých zájmů," doplňuje muž, který mimochodem také inicioval petice Stop povinného dabingu v zahraničních filmech.

Zdůvodňuje to tím, že se diváci mohou lépe učit cizí jazyk. „Vzal jsem za svou filozofii, že pokud objevíte nějaký problém, který se týká spousty lidí, tak nemá cenu nad ním jen mávnout rukou," vysvětluje svůj aktivní přístup k problémům.