„Od ledna evidujeme 26 takovýchto dopravních nehod. Ve většině případů se jedná o srny nebo divoká prasata. Zaznamenali jsme ale například i srážku s jezevcem,“ popsala policejní mluvčí Hana Kotková.

Řidič musí mrtvé zvíře odevzdat

Jak dodala, zvířata v naprosté většině případů nepřežijí. Nejnebezpečnější jsou lesní úseky blízko hlavních silničních tahů.

Tam myslivci trpí největšími ztrátami. Své o tom ví i Josef Nenadál z Mysliveckého sdružení Kojčice.

„Za loňský rok jsme na dálničním přivaděči přišli o devět kusů srnčí zvěře. Troufnu si ale říci, že skutečné číslo je několikanásobně vyšší. A u drobných zvířat, například u zajíců, je to prakticky neměřitelné,“ podotkl Nenadál.

Myslivci totiž spočítají pouze ty kusy, která zahynou při nehodách, u nichž zasahuje policie.

Řidiči sice mají po nehodě povinnost mrtvé zvíře odevzdat příslušnému správci pro ten který revír, ale podle zkušeností myslivců se tak příliš neděje.

„Lidé mnohdy ani nevědí, na koho se vlastně mají obrátit, pokud například regionem pouze projíždějí,“ míní Nenadál.

Podle něj by bylo nelepším řešením zbudovat kvalitní zabezpečení kolem každé větší silnice, protože zvěři se nedá zabránit v tom, aby migrovala.

„Na západě už je to zvykem. Bohužel u nás jsme v tomto ještě dost pozadu,“ dodal.

V lesích je více zvěře než loni

Řidiči by tedy při projíždění lesních úseků neměli spoléhat na to, že zvěř jim pod kola vběhnout nemůže. Naopak v letošním roce je to ještě pravděpodobnější než loni.

Sčítání zvěře, které provádí Krajský úřad v Jihlavě, totiž ukázalo, že na Pelhřimovsku je v lesích více divočáků i srnčí zvěře než loni na jaře.

„Zaznamenali jsme o jednaosmdesát divokých prasat více, u srnek je navýšení o šest set jedna kusů,“ doplnil Jiří Bartoš, vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti úřadu kraje Vysočina.