A přitom platí, že náklady na jednotlivé druhy zdaleka nezávisí na velikosti zvířete. "Například tapír je relativně velké zvíře, a přesto se spokojí s málem rostlinné stravy. Naopak miniaturní drápkaté opičky potřebují pestré druhy kvalitního ovoce a speciální vitaminové preparáty, což představuje hodně peněz,“ naznačila ředitelka zahrady Eliška Kubíková.

„Za hovězí maso s kostí platíme kolem 20 korun za kilo a třeba tygrovi stačí na den sedm kilogramů. Nebo kuřata kupujeme z kostelecké masny pod deset korun za kus a tygr spořádá tři. Nebo dva králíky,“ upřesnil správce zoo Jan Vašák.

Metrák sena vyjde na 300 korun

Píci a seno ve velkém potřebují kopytníci. Metrák sena se dá koupit od 250 do 300 korun. „Například zebra spotřebuje za den do deseti kilogramů sena, k tomu třeba řepu a granule dohromady za padesát korun na den,“ doplnil správce Vašák.

Velkou položkou na jídelníčku zvířat jsou ryby. Třeba tuleň nespotřebuje zdaleka tolik masa jako velké kočky, přesto je dražší strávník.

„Záleží také na tom, jak jsou zvířata pří chuti. Třeba vydry malé, velmi čilí tvorové, jsou schopni přijímat potravu téměř neustále. Na svoji velikost mají obrovskou spotřebu,“ připomněla ředitelka zoo Eliška Kubíková.

„Pokud není zvíře potravní specialista, jako například panda nebo medvídek koala, prospívá mu co nejpestřejší strava. Pak dobře prospívají a množí se,“ doplnil výživový specialista zahrady Josef Čurda.

ZVÍŘATA POD LUPOU DENÍKU

Více než 600 zvířat v jihlavské zoo spotřebovalo loni potravu za 2,9 milionu korun. Na zeleninu připadlo přitom asi 1,2 milionu korun, na seno 76 tisíc, na ryby 61 tisíc a na ostatní maso 51 tisíc korun. Tuleň sežere třeba denně tři kilogramy mořských ryb, pelikán si dá dvě kila sladkovodních ryb. Tygra uspokojí přibližně sedm kilogramů masa s kostí nebo tři kuřata, případně odpovídající objem králíka. Šelma může i vepřové. Nejmenším jedlíkem je žába šípová. Potřebuje na den objem 0,21 mililitru potravy z mušky octomilky.
Stanislav Jelínek