TEHDYTy se vylily z koryta za posledních pět let několikrát. „Před pěti lety voda zasáhla hlavně cesty a čističku. Na majetku lidí velké škody nebyly, přesto byl vyhlášen stav ohrožení,“ ohlédl se želivský starosta Karel Chmel.

Se škodou téměř dva miliony se ale museli vypořádat na želivské pile, která patří Lesnímu družstvu Štoky. Tam voda sahala do výšky jednoho metru, podemlela základy dvou budov a poničila podlahy.

S vodou nebojovat

„Opravy trvaly měsíce. I když nás voda pak zasáhla ještě dvakrát, takové škody nezpůsobila,“ zavzpomínal vedoucí pily Radek Vejvar.

Před zátopovou vlnou se uhýbalo i v okolí Sedlice. „Vyšplouchlo to skautský tábor, plavaly i chatky,“ vyjmenoval starosta Sedlice Alois Vacek místa, která členy povodňové komise trápila nejvíce.NYNÍ

Podle sedlického zastupitele Václava Pavlíka, povoláním vodohospodáře, stojí za problémy mnoha chatařů nevhodná poloha jejich odpočinkového království. „Když tyto rekreační oblasti vznikaly, neexistoval regulační plán. Lidé netušili, že v tomto místě se voda jednou za pět, deset či stole let vyleje,“ řekl Pavlík.

Pravděpodobně ještě více vody se pak valilo řekami Želivska vloni zjara. Způsobilo to dramatické tání sněhu.

„I škody byly rozsáhlejší než v roce 2002. Tato voda nezasáhla jen Želiv. Třeba v Brtné se škoda vyšplhala ke čtyřem milionům,“ vylíčil Chmel.
„Řeky prostě mají přirozené zátopové území. Třeba u Krasíkovic se voda rozlévá do luk, pak se pomalu vrací zpátky. Jestliže v podobném místě někdo staví dům, je to zlé,“ doplnil Pavlík.