Na zhruba čtyřkilometrové trase těžkým terénem na družstva čekala řada těžce zraněných lidí. Figurantům a maskérům se podařilo navodit dramatickou atmosféru, která při autentických neštěstích zásadním způsobem ovlivňuje jednání lidí.

Nejčastějším prohřeškem podle rozhodčího a profesionálního záchranáře Petra Číhala je to, že lidé při poskytování první pomoci při hromadné havárii věnují pozornost těm, co nejvíce volají o pomoc. Na rozdíl od nich ale o život často běží lidem v bezvědomí, kterých si nikdo nevšimne. Nejprve je tedy nutné situaci na místě neštěstí řádně zmapovat, řekl ČTK.

Právě této chyby se dopustila řada účastníků hned na prvním soutěžním stanovišti. Zatímco ošetřovali raněné, v autě pod sedačkou leželo v bezvědomí malé dítě. Na dalším místě je čekalo ošetření popálenin a amputovaných prstů; o kus dál ležel člověk s mnohačetnými poraněními v bezvědomí. Nakonec si vyzkoušeli komunikaci v cizím jazyce: ošetřit museli tři poraněné cyklistky z Německa.

Soutěže v první pomoci se zúčastnilo na 170 budoucích zdravotních sester z Česka, Slovenska a Německa a hlídky Červeného kříže z Rakouska, Bratislavy a Pelhřimova. Nejlépe si z celkem 42 družstev vedlo kvarteto z Ostravy před jihlavským. Třetí příčku obsadili studenti z Německa.

Soutěž má mimo jiné za cíl porovnat úroveň vědomostí a dovedností žáků jednotlivých zdravotnických škol v Česku a poznat práci složek záchranného integrovaného systému. Účastní se jí studenti prvních a druhých ročníků škol.

Podle zkušeností ředitele Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina Lukáše Kettnera dokáže první pomoc lidem poskytnout lépe právě mladá generace. Její znalosti se v kraji třetím rokem zvyšují díky pilotnímu projektu První pomoc do škol.

Související článek: čtěte zde