Tamní záchranáři podle primářky Jany Koubkové dosud pracovali v provizoriu, sídlili v několika budovách. Nyní mají všechna pracoviště pod jednou střechou a také zvláštní výjezd z areálu. Tím se mimo jiné urychlí dojezdy k pacientům. Kraj do modernizace investoval téměř sedm milionů korun, řekl ČTK ředitel ZZS Lukáš Kettner.

Krajská záchranka má nyní 15 výjezdových stanovišť. Jejich síť by se ale v hornatém terénu měla zahustit, aby i při zimních kalamitách dojeli záchranáři k pacientům včas. "Vytipováno je deset míst, kde by záchranná služba měla vybudovat výjezdová stanoviště," uvedl Kettner.

Jenom náklady na provoz jediného střediska přijdou na 4,5 milionu korun, poznamenal. Další miliony budou zapotřebí do stavebních investic a na vybavení technikou.

Loni měla ZZS na investice v rozpočtu 18 milionů korun. Třeba za nákup sedmi sanitních vozů zaplatila 14 milionů. Za zbytek nakoupila přístroje, které zaručují lepší péči o pacienty se srdečním infarktem. Ti se z Vysočiny zatím vozí do nemocnic v sousedních krajích. Po prázdninách by mělo v Jihlavě vzniknout nové kardiocentrum.

Letos mají záchranáři na investice o něco méně peněz. Utratí je opět za obnovu sanitek a přístrojů. Od počátku roku mají k dispozici malou polní nemocnici, respektive stan pro ošetřování postižených při hromadných neštěstích. Ročně záchranáři z Vysočiny vyjedou k 27.500 pacientům. Za záchranu jim vděčí i řidiči, kteří havarují na nejnebezpečnějším úseku D1 Českomoravskou vrchovinou.