Jeho jednoznačný zamítavý výsledek neunikl ani rychnovskému starostovi Pavlu Martínkovi. „Dává to tušit postoj lidí vůči podobným záměrům. Nemohu však říci, že by mě to překvapilo,“ podotkl, že odpor proti pořízení úložiště lze vystopovat ve všech nejbližších dotčených obcích, Nový Rychnov nevyjímaje.

Dědictví, o které nikdo nestojí

Mezi četné odpůrce patří i Jaroslav Šnicer. „Podle mého názoru by se měl jaderný odpad ukládat rovnou tam, kde vzniká, to znamená vtěsné blízkosti elektrárny. Díky tomu by odpadla riziková přeprava i další průtahy,“ pronesl muž, který se již dříve účastnil protestních akcí proti výstavbě úložiště.
„V Hojkově se rozhodli správně. Pokud bude referendum i u nás, určitě půjdeme volit. Takové dědictví svým potomkům přichystat nechceme,“ rozhodily rukama dvě starší paní, které čekaly na rychnovském náměstí na autobus.
 
Při případném hlasování by zvedl ruku proti výstavbě i sám starosta. „Kdo by chtěl mít za humny úložiště jaderného odpadu,“ poznamenal Martínek, jedním dechem však podotkl, že alespoň prozatím se krychnovskému referendu neschyluje. „V této chvíli se snažíme postavit záměru výstavby úložiště jinými prostředky. Především chceme poskytnout lidem co nejvíce nezávislých údajů, aby si mohli udělat vlastní úsudek,“ zmínil starosta třeba červnové řemeslné trhy, při nichž bude kmání dostatek informačních materiálů.

Ostře sledovaná novela

Radnice úzce spolupracuje i sHnutím za bezjadernou Vysočinu, které pozorně sleduje především okolnosti ohledně novely jaderného zákona. „Podle našich zpráv ministerstvo životního prostředí tuto novelu podporuje. Pro přijetí práva veta zpohledu obcí, které by súložištěm sousedily, se vyslovili i jihočeští politici. Společně sHojkovem a dalšími obcemi budeme usilovat o tuto novelizaci i my,“ potvrdil Čestmír Vitner zprotijaderného sdružení.