Požadují, aby politici respektovali jejich nesouhlas při plánování dalších průzkumných prací. Zároveň se domáhají změny atomového zákona, která by obcím zajistila větší pravomoci při povolování jaderných staveb. ČTK o tom dnes informoval starosta Nadějkova na Táborsku Zdeněk Černý.

Společné memorandum podepsali zástupci 13 obcí z Písecka, Táborska, Příbramska, Benešovska a dvou občanských sdružení. Odpůrci jaderného úložiště v oblasti Božejovice - Vlksice přitom svůj nesouhlas vyjádřili už dříve v několika peticích. V roce 2000, 2004 a naposledy loni se pod ně podepsaly stovky občanů. Obyvatelé pěti obcí dokonce o úložišti rozhodovali v referendech. Proti stavbě skladu vyhořelého paliva se vyslovilo přes 95 procent oprávněných voličů.

"Žádost o vyřazení lokality z dalších průzkumů již v roce 2003 podpořilo 11 okolních obcí a měst a obě zdejší sdružení obcí. S umístěním úložiště na svém území nesouhlasí ani Jihočeský kraj. Současná zastupitelstva mají stejný názor, odmítavé stanovisko obcí se po komunálních volbách nijak nezměnilo," píše se v memorandu.

V dokumentu dále stojí, že podle programového prohlášení vlády je souhlas obcí nepřekročitelnou podmínkou pro umístění úložiště. V Česku se však na rozdíl od některých zemí EU oficiální souhlas obce nepovažuje za nezbytný zákonný předpoklad pro umístění jaderného zařízení. Signatáři memoranda proto požadují změnu atomového zákona, která by obcím zaručila možnost odmítnout umístění jaderné stavby i předcházející průzkumné práce na jejich území. K umístění úložiště by se měly vyjadřovat také sousední obce.

Podle státní koncepce by měly být do roku 2015 ze šesti vybrány dvě lokality, konečné místo pro úložiště pak za dalších deset let. Výstavba by měla být zahájena v roce 2050. Úložiště má fungovat za dalších 15 let. Na seznamu jsou kromě Božejovic také Lodhéřov na Jindřichohradecku, Blatno v Ústeckém kraji, Budišov a Rohozná na Vysočině a Pačejov v Plzeňském kraji.

Před třemi lety ale vláda na nátlak obcí z daných lokalit pozastavila průzkumné práce do roku 2009. Pokud by se měly obnovit, Správa úložišť radioaktivních odpadů by musela získat statut průzkumného území, které vydává ministerstvo životního prostředí po konzultaci s obcemi. Obce požadují novelu atomového zákona, která by jim zajistila právo veta na schvalování výstavby úložiště na jejich území. Hlavním rizikem je podle odpůrců ekologická devastace krajiny.