Lípa velkolistá, jejíž torzo obdivují turisté v zámeckém parku v Kamenici nad Lipou, pamatuje nejméně sedm století. Její vrchol byl sražen při bouři v roce 1824. Památným stromem byla vyhlášena v roce 1995, dočtou se čtenáři v nové publikaci. Obvod přes čtyři metry vysokého torsa je 560 centimetrů.

Mohutnější je 20 metrů vysoká lípa v Jiřicích, jejíž věk dendrologové odhadují na 600 až 700 let. Po obvodu měří 812 centimetrů. Před dvěma roky její okolí upravil jiřický okrašlovací spolek. Vypráví se, že před mnoha lety ji chtěli porazit, ale sotva dřevorubci nasadili pilu a zařízli, objevila se na ní krev, proto ji nechali stát.

Staré stromy a posvátné háje byly uctívány, a proto chráněny od nepaměti. Dnes je péče o památné stromy povinností vlastníka nebo nájemce pozemku, na kterém rostou. O dotaci na jejich ošetření může požádat obec, Státní fond životního prostředí či ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK. Ve výzkumném ústavu v Průhonicích si navíc zájemci mohou pořídit výsadbu namnoženou z památných stromů.

Zajímavá kniha je na světě

Z Vysočiny je v ústředním seznamu zaznamenáno téměř 400 památných stromů. Zajímavosti o zhruba stovce z nich se lidé mohou dočíst v nové knize Památné stromy Pelhřimovska.

S edičním počinem přišlo pelhřimovské středisko ekologické výchovy, který finančně podpořily kraj Vysočina a Český svaz ochránců přírody. K nejstarším stromům na Pelhřimovsku patří torzo erbovního stromu v Kamenici nad Lipou, lípa v Jiřících, či Havlíčkův dub v Proseči. Jsou mezi nimi i javory, jasany, jilmy a habry, ale také cypřišek.

V nové knize se zájemci dočtou také o třech památných alejích. Těm podle ekologů na Vysočině zvoní hrana kvůli opravám silnic. Cestáři od podzimu vykáceli přes 3000 stromů. Ochránci přírody proto vyzvali veřejnost, aby se zasloužila o zapsání alejí do seznamu památných stromů.