Důvodem protiútoku je podle zástupců obcí nespravedlivé rozdělení prostředků ze státního rozpočtu do obecních kas. Nejmenší obce v současnosti dostávají až šestkrát méně prostředků do obecního rozpočtu na jednoho obyvatele, než je daňový přínos na obyvatele hlavního města Prahy.

Přitom pětina občanů České republiky ze čtyř největších měst, což je Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, získává polovinu všech prostředků určených všem městům a obcím země. Zdroje se nyní rozdělují pomocí 11 koeficientů.

„My navrhujeme stejný koeficient pro všechny, který bude roven jedné,“ uvedla hlavní iniciátorka „hnutí odporu“, senátorka Jana Juřenčáková. „V současné době máme podporu více než osmi stovek starostů z celé republiky. Z Vysočiny nás podpořilo kolem sta obcí,“ řekl Petr Gardík, spoluiniciátor a starosta obce Suchá Loz na Zlínsku.

Jednou z obcí Vysočiny, která akci podpořila, je Horní Cerkev na Pelhřimovsku. „Myslím si, že snahy, které jsou z naší strany, jsou marné. Mám zkušenosti s tím, že takovéto iniciativy nejsou v parlamentu brány vážně,“ řekl Jaroslav Andrle, starosta Horní Cerkve. Dále dodal, že podle kalkulací by byl po změně navýšen rozpočet obce až o 4 miliony.

Podporu vyjádřila i obec Hamry nad Sázavou na Žďársku. „Velká města mají na občana více než my. To je přeci diskriminace. Čím menší obec, tím je to horší. Pak se děje to, co v Jihlavě (nákup obyvatel z okolních obcí, pozn. red.), a to je hrubá chyba. Je to na úkor malých obcí,“ sdělil Hubert Křesťan, starosta Hamrů.

„V parlamentu jsou bývalí starostové, ti najednou mlčí. Každý občan je stejný, jak na Vysočině, tak v Praze,“ rozčiluje se. Ale přesto boj nehodlá vzdát. „Věřím, že když se všechny malé obce spojí a potáhnou za jeden provaz, tak uspějeme,“ zakončil Křesťan s vírou ve spravedlivější přerozdělování peněz.