„Z původní myšlenky vznikla nakonec velmi úspěšná práce,“ řekla učitelka Ludmila Vybíralová, která se touto metodou už necelý rok zabývá.
 
Základem přístupu, který jako první použila italská lékařka Marie Montessierová, je šíře jejího vyučovacího záběru. Ta je jako šitá na míru pro výuku dětí ještě školou nepovinných.
 
Podle slov učitelky Vybíralové je výuka v tamní církevní školce přizpůsobena tak, že děti si nejenom hrají, ale zároveň se učí činnostem, které jsou součástí jejich mimoškolního života.
 
Pomocí geometrických tvarů, počítáním barev, desítkové soustavy či zvukem, které vyvolávají při nárazu předměty o sebe, si děti rozšiřují schopnosti vnímání okolního světa. Společně s dětmi jsou do výuky zapojeny i maminky. „Klárka chodí do církevní školky velmi ráda, navíc jsem tu s ní a to je také
příjemné,“ svěřila se maminka Klárky Pinkasové.
 
Jiné školky v Pacově tuto metodu zatím nepoužívají a neuvažují o ní ani do budoucna. „V naší mateřské školce jsme nic podobného nezavedli. Pro děti však máme připravené jazykové programy jako jsou angličtina a němčina,“ uvedla Jana Šlechtová, ředitelka mateřské školky v Jatecké ulici.
 
Samotná Montessierovka je součástí programu jak církevní školky, tak zároveň i programu Střediska volného času, který církevní školka zároveň podporuje.
 
„Škoda jen, že na mnohé pomůcky, které jsou důležité pro naší výuku, nemáme peníze. Nebýt šikovnosti tatínků dětí, které k nám chodí, snad by ani nebyly,“ dodala Ludmila Vybíralová.