Také o tématu rodina na cestách přijede jednašedesátiletý milovník přírodních krás povyprávět v pondělí večer do pelhřimovského Kulturního domu Máj.
 
Polovinu života jste procestoval sám. Co vás přimělo k tomu, že jste přibral do drsných kanadských hor Mackenzie rodinu?
 
Manželka Lenka se mnou už předtím vyrazila napříč Ruskem. Řekli jsme si, že když nám to klapalo tam, tak proč to nezkusit i za oceánem. Do Kanady jsme se vydali hned po svatbě.
 
Snášela vaše manželka dlouhý pobyt dobře?
 
Lenka je vážně ženská do nepohody. Už jenom samotné letecké přistání na jezeře před naším srubem pro ni muselo znamenat doslova šokující zážitek. Letěla tam první se synem a s několika domácími zvířaty. Já tam letěl se zásobami až napodruhé. Jenže jsem jí zapomněl přibalit repelent, přičemž u jezera přebývají obrovská hejna komárů. Ještěže jí pilot poradil natřít se petrolejem, který hmyz odpuzuje. Ten chlap se mi poté smál, že budu mít hodně dlouho voňavou manželku. Já ale odvětil – lepší zapáchající než oteklá (smích).
 
Zvykla si vaše žena na divočinu rychle?
 
Netrvalo to dlouho. Naučila se filetovat štiky a později je i sama chytat, střílet z těžké brokovnice. Určitě to pro ni nebylo jednoduché. Doma vařit prakticky nemusela, její maminka je znamenitou kuchařkou. Co jsme si ale tam neulovili, nenasbírali a nenapekli, to jsme neměli. Navíc bylo nezbytné důkladně se připravit na zimu. Ta je v Kanadě opravdu krutá.
 
Co divoká zvířata? Vycházela s nimi manželka dobře?
 
Říkal jsem jí, že pokud bude dodržovat určitá pravidla, nemá se čeho bát. Medvěd ji ale opravdu vylekal. Lenka jednou přiběhla celá vyplašená, že ji při sbírání borůvek přepadl medvěd. Nedala si vysvětlit, že když se tohle zvíře postaví na zadní, rozhodně neútočí. Spíše je zvědavé, co se kolem děje. Zase ale medvěd vzbuzuje obří postavou respekt, to se musí nechat.
 
Nakonec si rodina na jiný způsob života zvykla?
 
Nejenže se přizpůsobila, začalo nás to dohromady opravdu bavit. Třeba jsme společně procestovali celou Ameriku, od Mexika až po Kanadu. Letos v létě jsme zase strávili celé tři měsíce na havajských ostrovech. Žádná „havaj“ to ale teda nebyla. Jen, co jsme se vykoupali v moři, pěkně jsme obuli pohorky a slezli kdejaký vulkán.