Ty musí od začátku listopadu do konce března pokácet cestáři, protože brání ve výstavbě nových komunikací a oprav silnic. Nových stromů však bylo vysázeno jenom tři sta devadesátá tři kusů.

„Správné by přitom bylo vysadit kus za kus,“ upozornil vedoucí životního prostředí Josef Slavětínský.

Jenže právě vtom je háček. „Stromy bychom rádi sázeli, ale nemáme kam. Vždy když stromy vykácíme, snažíme se zase někde nějaké vysadit. Následná výsadba stromořadí ale není vůbec jednoduchá, protože stím nesouhlasí vlastníci pozemků, kteří poukazují na to, že jim stromy vadí při obdělávání polí a na pozemky padá listí, někdy i větve,“brání cestáře ředitel Krajské správy a údržby silnic na vysočině Zdeněk Vacek.

Jedním z důvodů, který nutí silničáře k razantnímu kácení kolem silnic, je i skutečnost, že stromy prostě dosluhují. Na mnoha úsecích kolem komunikací jsou přestárlé proschlé stromy, které jsou pro řidiče velice nebezpečné. Na některých místech jsou ztohoto důvodu vykácené celé aleje.

Právě fakt, že za své berou zejména vzrostlé stromy, se nelíbí ekologům. „Velký strom je obrovská zásobárna kyslíku, který je samozřejmě důležitý pro lidský organismus. A jak všichni dobře víme, čistého vzduchu je stále míň a míň,“ uvedl Slavětínský.

Ani ovoce ze stromů u silnice není příliš zdravé, proto se již ovocné stromy nevysazují a naopak jsou nahrazovány za stromy neovocné. Nové sazenice, nejčastěji javory, jasany či lípy, nakupují silničáři ve školkách. Vminulosti se kvůli nedostatku peněz používali i náletové dřeviny.

Největší počet stromů kolem komunikací však padlo kvůli lednové větrné kalamitě. Ničivý orkán Kyrill, který se přehnal přes Vysočinu, napáchal velké škody nejen vlesích, ale především na silnicích. „ Vysočina byla zasažená plošně, tudíž nemáme zmapovanou nejhůře postiženou oblast,“ dodal Vacek.

Vletošním roce se podařilo vysadit největší počet stromů u Částrova, Počátek a u Žirovnice.