„Chtěli jsme lidem co možná nejvíce přiblížit naši práci. Rozhodli jsme se pro více úhlů pohledu, aby vypovídací hodnota byla co nejvěrnější nejenom pro odbornou veřejnost,“ řekl předseda humpolecké organizace Jaromír Slavík.

Zájemci si mohou prohlédnout živé ryby, potěžkat si prastaré lovecké náčiní či se podívat na rybářské video. Snad s výjimkou výzkumnictví není oboru, který by v mozaice na náměstí chyběl.

Pořadatelům dalo nejvíce zabrat shánění mnohačetných exponátů. Ty pochází ze všech koutů republiky.

Rejnoka si od nikoho půjčovat nemuseli

Mezi zapůjčené předměty trochu překvapivě nepatří trofeje mořských ryb. Humpolečtí si obstarali rejnoka či mořského ďasa během posledního desetiletí sami.

„S pelhřimovskými přáteli si jezdíme zachytat do Norska. Je to přece jen trochu jiná rybařina,“ usmál se předseda humpoleckých rybářů. Ti mají k pořádání víkendové mamutí akce pádný důvod.

Jejich spolek v letošním roce slaví stoleté výročí založení. „Je to pro nás velká událost. Chtěli jsme, aby tomu oslavy odpovídaly,“ přitakal Bohumil Slavík, který před svým synem šéfoval spolku dvanáct let.

I on si nejvíce považuje navzdory bohatému doprovodnému programu všepojímající výstavy. Zájem o ni panuje i ve školách. Třídy se kvůli ní zapisují do pořadníku.

Humpolecký rybářský spolek se za dobu svého působení vypracoval v jednu z nejaktivnějších organizací ve městě. Disponuje vlastním zázemím, kromě hospodaření na několika rybnících se nestraní ani společenského života.

„Někteří rybáři možná namítnou, že místo takto velkých oslav jsme raději měli nakoupit více ryb a naházet je do Sedlické přehrady. Podle nás se však rozhodně sluší důstojným způsobem připomenout úsilí několika generací, které věnovaly tomuto spolku všechen volný čas,“ podotkl závěrem Jaromír Slavík.