„Sochu jsem dal opravit do jednoho pražského atelieru. Od té doby ale povětrnostní vlivy nadělaly své. Počítám, že ji dám znovu zrestaurovat,“ informoval majitel pozemku vZelené Vsi, na kterém socha stojí Arnošt Pryl.

Sochy jsou z pískovce

Jenže problém zničených soch a sousoší, na kterých se podepsaly povětrností vlivy nebo kyselost vzduchu, netrápí jenom Pacovsko. „Je to nemoc celé republiky. Chátrání se dá zachránit jedině restaurováním. Vdnešní době je mnoho chemických roztoků, které kámen před zkázou na určitou dobu ochrání,“ připustil restaurátor Jaroslav Benda.

Většina soch na Pelhřimovsku je stejně jako sv. Jan Nepomucký vZelené Vsi vyrobena zčerveného pískovce. „Sochám to vůbec nepřidává. Kdyby byly vyrobeny ze žuly, tak by nyní neodpadávaly jejich kusy. Třeba u sochy sv. Jana Nepomuckého stačí, aby do ní člověk rýpl, a hned zní odpadnou celé kusy,“ přiblížil Pavel Stuchlík zPacova.

Podle něj by pomohlo, kdyby nad významnými pamětihodnostmi byly zbudovány stříšky nebo, aby se na zimu aspoň zabedňovaly.

„Mění se kyselost vzduchu, což je třeba vidět i na střechách. Dříve střechy pokrýval měděný plech, který zezelenal. Dnes už to tak nemůže být. Plech se ještě musí natřít,“ poznamenal Stuchlík.

Nejlepší by bylo udělat kopie a originál schovat

Památkáři jsou však toho názoru, že okolo soch by žádné střížky být neměly. Nejlepší je včasné restaurování. Sochy se zakonzervují, a tak delší dobu vodě odolají.

„Jednou zmožností, jak sochy zachránit, je udělat jejich kopie. Buď sochu vysekat znovu zkamene, to je ale hodně drahé, nebo udělat její odlitek. Originál demontovat a dát někam do interiéru,“ domnívá se restaurátor.

Problém se však netýká pouze soch, ale také historických oltářů. Například oltář na Křemešníku byl před rekonstrukcí téměř před zřícením.