Již ve čtvrtek 10. ledna se pan Jiří Pilecký pokusí zapamatovat si co nejdelší řadu desetinných míst tajuplného Ludolfova čísla.
 
V České republice existuje více borců, kteří si magické číslo 3,14..... pamatují na desítky desetinných míst a pokus Jiřího Pileckého by se měl stát prvním oficiálním výkonem zaregistrovaným do České databanky rekordů.

 

Nekonečné číslo π a nekonečná paměť Jiřího Pileckého

 

Pokus proběhne pod dohledem komisařů zpelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit vjedenáct hodin na veletrhu Regiontour 2008 na brněnském výstavišti na stánku č. 165. Včas „Č“ se rozvine více než 15 metrová role, na kterou bude rekordman zapisovat jedno číslo za druhým … 3,1415926535 … J. Pilecký je dle předchozích neoficiálních pokusů schopen bezchybně a zhlavy zapsat 150 i 200 čísel následujících za desetinnou čárkou čísla π.

O magii čísla 3,14159..........

Fakt, že poměr obvodu kruhu k jeho průměru je konstantní, je znám už několik tisíc let.

 

Babylóňané a Egypťané věděli o této skutečnosti víc, než jen to, že existuje. Asi kolem r. 2000 př. n.l. se jim podařilo zjistit přibližnou hodnotu π = 3 a 1/8, tedy 3,125. Jak ktomuto číslu došli se můžeme jen dohadovat. Dá se ale předpokládat, že nejstarší hodnoty tohoto poměru byly zjištěny měřením (nejspíš opsáním kružnice vdostatečně rovné ploše písku a poté za pomoci provazu změřením obvodu kruhu a jeho průměru).

 

První teoretický výpočet zřejmě provedl Archimédes (287-212 př. n. l.). Dostal přibližnou hodnotu mezi zlomky 223/71 a 22/7. Z uvedeného je zřejmé, že Archimédes už tenkrát věděl to, co někteří lidé nevědí dodnes, že π není přesně 22/7. Archimédes netvrdil, že objevil přesnou hodnotu.

 

Avšak vúdolí indických řek přišel okolo r. 400 př. n.l. neznámý Siddhabas (astromon) na hodnotu 3177/1250, což je 3,1416, která se jen málo liší od hodnoty používané Řeky už mnohem dříve.

 

Roku 130 n.l. použil Číňan Hon Han Shu hodnotu 3,1622.

 

Liu Hui roku 264 spomocí 92-úhelníku nalezl nerovnost hovořící o tom, že přesná hodnota tohoto čísla leží mezi 3,141024 a 3,142704.

Pracoval však dále – až použil mnohoúhelník, který měl 3072 stran. Sním vypočítal hodnotu π = 3,14159.

 

Ptolemaios (cca 150 n. l.) došel k výsledku 377/120, což se rovná 3,1416, stejně jako al-Khwarizmi (cca 800) o téměř 700 let později.

 

Známý vědec Viet se zabýval hodnotou tohoto čísla dlouhá léta a stejně nakonec použil Archimédovu metodu mnohoúhelníku a o 393.216 stranách. To bylo roku 1593. Ještě témož roku ho ale překonal Holanďan – A. van Rooman (15 míst)

 

Al-Kashi (cca 1430) ze Samarkandu spočítal π už na 14 desetinných mist. a holandský matematik Ludolph Van Ceulen (1540-1610) dokonce na 35 míst. Právě po Van Ceulenovi je toto číslo v některých zemích označováno jako "Ludolfovo".

 

Během evropské renesance se otevřel nový svět matematiky. Mezi prvními efekty bylo hledání nových vzorců pro výpočet Ludolfova čísla. Vzorce byly postupně nalezeny a pak už šlo pouze o to, kolik času (let) byl kdo ochoten těmito výpočty strávit. Vroce 1699 Sharp dospěl k 71 správným místům, vroce se 1701 Machin dostal kmagickým 100 desetinným místům.

 

Vroce 1737 přijal Euler pro Ludolfovo číslo dnes všeobecně používaný symbol π .

 

Honba za rekordy však pokračovala dále.

 

Vídeňský matematik L. K. Schulz Strassitsky použil vzorce pro arcustangens pro programování a jako předchůdce použil zázračného chlapce. Byl jim Johan Martin Zacharias Dase, který vr. 1844 vypočítal správně π na 200 míst (za měně než 2 měsíce).

 

O stejný počet míst (ale vzapamatování si čísel) půjde ve čtvrtečním pokusu Jiřího Pileckého

Vroce 1874 určil Shanks pí na 707 míst, ale pouze 527 jich bylo správných.

 

Honba za desetinnými místy ale pokračovala dále :

 

Až Ferguson vroce 1946: 620 míst, sužitím stolního kalkulátoru o rok později 710 míst a vzáří 1947 dokonce 808 míst. A pak už to jde velmi rychle: vroce 1949 byla zdolána první i druhá tisícovka a v 60. letech 20. století bylo dosaženo neuvěřitelných 500 000 míst. Vsrpnu 1997 těch míst ale bylo už 51 539 600 000 . . . Dnes se dalším výpočtům už věnuje jen pár nadšenců, protože věc již nemá další vědecký význam. Snahy se upřely mimo jiné i kzapamatovávání si desetinných míst Ludolfova čísla, což svědčí o tom, že magie této veličiny nepomíjí.

Proč se číslu π říká Ludolfovo číslo ?

Je to zdánlivě prosté. Holanďan Ludolph van Ceulen, profesor matematiky a vojenských věd, udělal ve své době svou posedlostí výpočty čísla π velký dojem na německé vědátory a ti časem začali toto číslo zkratkovitě pojmenovávat jako Ludolphsche Zahl (Ludolfovo číslo). Dodnes existují dohady, zda tři číslice vyryté na jeho náhrobku jsou vpořadí 33., 34., a 35 desetinné místo čísla π nebo jde jen o náhodu?

Zdroj: www.dobryden.cz