„Co vy tady děláte?“ ptal ve čtvrtek se udiveně starosty jeden ze žáků základní školy. Stručná odpověď „vařím“ mu zřejmě stačila a s letmým úsměvem odešel obědvat. V sousedství výdejního starostova okna, za hromadou špinavého nádobí, stála u dřezu místostarostka Jana Hrušková. Člověk by si opravdu mohl myslet, že oba radní se svých postů vzdali.

„Jsme tady od pěti hodin ráno,“ vyprávěl Lukáš Vlček, oděný v bílém dresu a kuchařské čapce na hlavě. „Dnes se vařila zeleninová polévka, vepřový řízek s bramborem a jako zákusek se pekly buchty,“ pokračoval ve vyprávění. „ S vařením jsme problémy neměli, nejtěžší bylo udržet s kuchařkami tempo,“ doplnila místostarostka Jana Hrušková ve stejnokroji. „Je tu hlavně velké vedro,“ adresovala kuchařkám obdiv za každodenní práci v neklimatizovaném prostředí místostarostka.

Kuchařky byly s výpomocí obou radních nadmíru spokojeny. „Oba byli snaživí a práce jim šla od ruky. Mohli by chodit každý den,“ pochvalovala si brigádu radních kuchařka Marie Votavová. Druhý den už ale oba radní nedorazí. Skutečným důvodem jejich nevšední image nebylo nevinné odskočení si za plotnu.

„Když máme o něčem rozhodovat, chceme vědět, jak to funguje,“ vysvětlil starosta důvod své neobvyklé činnosti.

Vaření ve školní kuchyni není zdaleka jedinou prací, kterou radní navštívili. „Uděláme si takové kolečko, bude-li dobrá domluva, vyzkoušíme práci i v jiných institucích, o kterých radnice rozhoduje,“ dodala Jana Hrušková. „Toto rozhodnutí hodnotím velice kladně,“ řekla ředitelka školní kuchyně Věra Dvořáčková.

„Sami jsme je chtěli pozvat už dříve,“ doplnila Dvořáčková. Jak se projeví snaha radních o spolupráci mezi radnicí a institucemi, ukáže čas.

Školní jídelna se mezitím vylidnila a z kuchyně se ozýval cinkot porcelánu a příborů. „Ještě tady musíme vytřít,“ řekl starosta a rozloučil se.