„Volal nám známý, že před naším rekreačním objektem někdo navezl kupu odpadu. Když jsme zjistili, o co se jedná, byli jsme s manželem v šoku. Někdo si totiž dal práci a věci tam navezl i přes lesík,“ zdůraznila rozhořčená majitelka chaty Šárka Čapková.

Postihy nezabírají

Případ rodiny Čapkových není ojedinělým. Ročně odbor životního prostředí pelhřimovské radnice řeší okolo dvaceti černých skládek. Ty vznikají, kde buď, i přesto že lidem, kteří skládku založí, hrozí poměrně vysoké pokuty až do výše padesáti tisíc korun.

„Nejdříve vždy zjišťujeme viníka. To jde však velmi těžko, tedy pokud ho nechytneme přímo při činu, jak černou skládku zakládá,“ poznamenal vedoucí odboru životního prostředí Josef Slavětínský.

Pokud odbor ani policie nezjistí, odkud odpad pochází a kdo byl jeho majitelem, dopadá likvidace černých skládek většinou na bedra obcí, v jejichž katastru se skládka nachází, nebo pak jednoduše na majitele pozemku. „Peníze na likvidaci by se daly použít mnohem účelněji třeba na ekologickou osvětu,“ domnívá se majitelka chaty. Josef Slavětínský k tomu dodal: „Už nyní máme od začátku roku sepsáno asi třináct černých skládek. Někdo prostě přijede, vysype odpad a odjede. Lidé se nebojí ani vysokých pokut.“

Ve spolupráci s policií loni pracovníci životního odboru chytli tři viníky černých skládek. „Všechno je v lidech. Bude trvat minimálně jednu generaci, než se lidé odnaučí vyvážet odpad do lesů a k silnicím,“ uzavřel Slavětínský.