V rámci desátého zasedání o tom rozhodli pelhřimovští zastupitelé. Místostarosta Bohumil Kovanda ihned předal studii k dalšímu zpracování. „Pokud se má dosáhnout na dotace, není proč otálet,“ řekl.
Zastupitele seznámil se šesti navrženými podobami klíčové křižovatky architekt Václav Štěpán. Ten se společně s hlavním projektantem Lumírem Zenklem postaral i o odborný posudek.
Vítězný kruh
Z něho vyplynula jako nejvýhodnější varianta B, tedy kruhový objezd o vnitřním průměru 120 metrů se šesti až sedmi odbočkami.
„Kruhové křížení je jasně nejbezpečnějším řešením, navíc plynule rozvede provoz do všech směrů. Béčko nám vyšlo nejlépe i ve vztahu k městu,“ uvedl Štěpán.
Zastupitelé se pozastavili nad návrhem C. Ten kromě prstencovité křižovatky zahrnuje i mimoúrovňové řešení silnice od Humpolce na Jindřichův Hradec. „Není tento typ lepší pro tranzitní dopravu?,“ zeptal se Ladislav Dub.
„Z tohoto hlediska céčko příznivější je, zase ale ne o tolik. Mimoúrovňová křižovatka je navíc výrazně dražší a vyžaduje i protihlukové stěny, které nebudou u okruhu zapuštěného do současné křižovatky pod úrovní terénu nutné,“ vysvětlil projektant Petr Jaroš.
„A jak to bude s propustností kruhového objezdu?,“ zajímal se zastupitel Josef Doubek.
Podle odborníků dopravní zácpa nehrozí. „Současné zatížení severního obchvatu je 14 tisíc aut denně. Počet aut po plném zprovoznění nepřesáhne 28 tisíc vozidel. Tento typ křižovatky přitom dokáže bez kolon obsloužit i 40 tisíc aut za den,“ upozornil Štěpán.
Zakrslé stromky místo krematoria
Z hloučku zastupitelů zazněl i dotaz na využití rozlehlého vnitřního prostoru objezdu. Kdosi vtipně poznamenal cosi o místě pro výstavbu příslovečného krematoria, které Pelhřimov tolik proslavilo.
„V tom vás zklamu, musíte si pro něj najít jiné místo. Kvůli přehlednosti smí být uvnitř křižovatky pouze okrasná zeleň nižší devadesáti centimetrů,“ odpověděl pobaveně projektant Jaroš.
Zastupitelé poté návrh jednomyslně schválili.
