Nadaných žáků je na školách dost

„Hodně nadaných dětí jsou asi dvě až tři procenta, nějak nadaných dětí je ale asi až 30procent. Je škoda nechat šikovné dítě jen svému osudu, je potřeba umožnit mu rozvoj nadání,“ zmínil ředitel košetické základní a mateřské školy Jaroslav Skolek důvod, proč se pro integraci nadprůměrně inteligentních dětí rozhodl.

„Cestou pro naši malou školu je integrace nadaných dětí vběžné třídě, tyto děti bývají tahouny a je třeba umožnit jim individuální rozvoj, navíc unás právě vzniká klub nadaných dětí,“ dodal Skolek.

„Náš Vítek se naučil už ve třech letech číst a já jsem moc ráda, že tady ta možnost pro mého syna je. Myslím si, že tyto jeho schopnosti je třeba správně uchopit,“ řekla maminka pětiletého Vítka Lucie Medková.

Otázkou podle ředitele košetické školy zůstává, jak zjistit, které dítě je talentované a jak pro něj nalézt vhodnou diagnostiku. „Zkoušíme několik metod a stále hledáme další. Individuální plán může škola stanovit až po doporučení pedagogicko psychologické poradny,“ dodal Jaroslav Skolek.

„My prostřednictvím inteligenčních testů zjišťujeme jaké má dítě poznávací schopnosti a na základě výsledku pak informujeme školu, která pro dítě stanoví individuální plán nebo dítě dokonce přeskočí ročník,“ uvedla Jana Svobodová, ředitelka Pedagogicko psychologické poradny vPelhřimově.

Nadprůměrné děti se ve škole nudí

Podle ní se tyto děti často projevují jako zlobivé a nesoustředěné na výuku, protože učivo už dávnoumí.

Integrace nadaných dětí je však náročná na přípravu učitelů, na organizaci vyučování a někdy také na pomůcky, programové vybavení či učebnice.

„Opodpoře státu nelze vtomto případě příliš mluvit, protože finanční podpora je velmi nevýznamná, zato administrativní zátěž významná je,“ podotkl ředitel Skolek.

Jak však uvedl dále, tuto výuku podporuje nejen vedení školy, ale iobec a rodiče nadanýchžáků.

Děti se do školy přijímají běžným způsobem. Jako každé jiné dítě jdou kzápisu vprvní třídě, nebo přestoupí ve vyšším ročníku.

Dalším zařízením, které se těmto nadprůměrně inteligentním žákům rovněž věnuje, je na Vysočině už jen Základní škola Otakara Březiny vJihlavě.

Autor: Tereza Hrabě