Průměrná nominální mzda na Vysočině vzrostla o 7,4 procenta na 18 767 korun

Růst mezd v kraji odpovídá republikovému průměru, zatímco v prvním čtvrtletí ho mírně předčil.

„Růst mezd je stále vysoký. Dá se říci, že nyní je nadprůměrný. Samozřejmě, že je nutné nominální mzdy očistit o inflaci. Reálné mzdy tedy vzrostly o 4,9 procenta,“ přiblížil Dalibor Holý z ČSÚ.

Průměrná mzda v zemi stoupla na 21 462 korun, Vysočina za ní zaostala o 2695 korun. Ještě menší výplatu měli zaměstnanci v pěti krajích, a to v Karlovarském, Královéhradeckém, Pardubickém, Olomouckém a Zlínském. Nejvyšší průměrná mzda je tradičně v Praze, ve druhém čtvrtletí tam lidé pobírali 26 429 korun hrubého. „Nejvyšší mzdy jsou ve sféře finančního zprostředkování. Pohybují se kolem 40 tisíc,“ dodal Holý.

Vysočina dříve patřila mezi kraje s nejméně placenými zaměstnanci. Situace se začala zlepšovat v posledních dvou letech, a to především vlivem rozvoje velkých podniků zaměřených na strojírenství.

„Projevuje se trend současné doby. Je nárůst zejména průmyslové výroby, automobilového průmyslu a stavebnictví. To pozitivně ovlivňuje i Vysočinu, ale stále nejsme na celorepublikovém průměru,“ sdělil Deníku radní kraje pro oblast financí a majetku Miroslav Houška.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v republice činil 3,3 milionu lidí. Na Vysočině bylo zaměstnáno 137 213 osob, což je o 806 méně než ve stejném období loni.

Letos v prvním pololetí lidé na Vysočině pobírali v průměru 18 147 korun, což je o 1280 korun (o 7,6 procenta) více než za stejné období loni.