„Za kilo medu dnes dostanu sotva třicet korun. Kdybych byl závislý na výkupně, končím,“ potvrdil Filip Liška z Pravíkova u Kamenice nad Lipou.
Stejně se vyjádřil i předseda humpoleckých včelařů Jaroslav Bártl. „Kdyby čínský med aspoň byl stejně kvalitní jako ten domácí. Českým přísným normám sice nevyhoví, těm evropským ale ano a to k uvedení na trh stačí,“ dodal Bártl.

Kvalita se podle ceny nepozná

Levný dovozový med podle něho často obsahuje stopy antibiotik po léčbě moru včelího plodu, v porovnání s tuzemskou konkurencí obsahuje méně vitamínů i dalších cenných prvků.
 
Zahraniční med se přitom paradoxně prodává za vyšší cenu. Zatímco kilogram toho českého lze na Pelhřimovsku sehnat průměrně za osmdesát až devadesát korun, v supermarketech, které na cenově výhodné dodávky z východu slyší nejvíce, zákazníkům kolikrát nestačí stokoruna.
 
Včelaři se nyní uchylují k přímé dohodě s maloobchodníky či dokonce k podomnímu prodeji.

Do marketu ne

„Je to běh na dlouhou trať, než si člověk vytvoří potřebné vazby. Pokud se ale chci dopočítat výrobních nákladů, nemám na výběr,“ pokrčil rameny Liška, jinak také držitel čestné značky Český med.
 
Lidé, kteří užívají med pravidelněji, většinou chodí s prázdnými sklenicemi nejčastěji právě rovnou za včelaři. „Kupuji si med od známého a jsem naprosto spokojená. V samoobsluze je to moc drahé a v supermarketu bych si med vůbec nekoupila,“ řekla Věra Bukáčková. Téměř stejně se vyjádřili i
další lidé, které jsme včera oslovili.
 
Čeští včelaři, kteří volají hlavně po přísnější dovozní kontrole, mohou počítat alespoň s podporou své činnosti z evropských fondů. Ta se ale netýká každého. „Existují dotace na budování medáren či na nákup medometu. Na ty však dosáhnou jen významnější včelaři. Strop na úrovni 150 včelstev tady hned tak někdo nesplní,“ vysvětlil Bártl.