Do světa hub se snaží prostřednictvím mykologického kroužku zasvětit i širší okruh zájemců. S Jakubem Šiškou jsme si povídali o provozu zájmového kroužku, ale také o zajímavých vlastnostech jednotlivých druhů hub.
Kdy jste se začal o houby zajímat?
Byl jsem ještě hodně malý. Měli jsme to nějak v rodině. K houbám mě ale přivedl hlavně můj děda.
V Pelhřimově už třetím rokem funguje mykologická poradna a také kroužek. Co vás přimělo k jejich zprovoznění?
Je to na delší vypravování. Jako člen České mykologické společnosti jsem získal mnoho důležitých informací, o prevenci ochrany hub, o přírodě a různých principech fungování společnosti. Protože svět hub je velice zajímavý, rozhodl jsem se založit houbařský kroužek. Stejně tak i poradnu.
Poradnu provozujete hlavně přes léto. Chodí za Vámi pro radu hodně lidí?
Minulý rok to nebylo tak slavné. Hlavně proto, že kvůli suchému počasí tolik hub nerostlo. Nicméně nedávno se za mnou zastavil pán s náručí mírně jedovatých pečárek zápašných s dotazem, jestli jsou jedlé. Zaměnil si je s pečárkami polními. Laik to ale nepozná. Už kvůli takovým případům si myslím, že je provoz poradny užitečný.
Otevřete ji i letos?
Ještě nevím, ale budu o tom informovat. A kdyby nebyla, mohou za mnou chodit lidé s dotazy přímo ke mně domů.
Jak funguje mykologický kroužek?
Nevím, jestli se tomu dá říkat mykologický kroužek. Stálí členové jsou pouze tři a scházíme se občas, hlavně v sezoně.
Zájem tedy není velký?
Není. Docela mě to překvapuje. Když jedu na Moravu, mykologický kroužek je tam téměř v každé vesnici. Navíc mají i hodně členů.
Proč by se lidé měli o houby zajímat?
Mykologie je zajímavý obor a znát vlastnosti hub je důležité. Každá houba působí na organizmus jiným způsobem.
Jakým například?
Pokud budu mluvit o jedovatých houbách, pak třeba Pavučinec plyšový je prudce jedovatý. Otravu pocítíte ale až po několika dnech, protože se v těle rozkládá pomalu. Naopak několik miligramů muchomůrky zelené může otrávit člověka za pár hodin.
Kolik druhů hub jste už ochutnal?
To nevím přesně, ale asi kolem šedesáti. Samozřejmě těch jedlých. Stravitelných druhů je ale u nás mnohem více. Nemluvě o tom, kolik je jich na celém světě. Na loňské výstavě v Pelhřimově jich mohli návštěvnící vidět na sto dvacet.
Které máte nejraději?
Co se týče všestranné úpravy, pak jsou pro mě nejlepší růžovky. Výborné jsou i hřibovité houby.
