Účinnost celoplošné deratizace, kterou právě podstoupily pelhřimovské kanalizace, výrazně snižuje lehkovážnost některých firem.
 
„Ideální by bylo, kdybychom mohli nastražit pasti úplně všude. Většina firem k tomu již přistupuje zodpovědně, najdou se ale výjimky. Jednoduše se pak stane, že krysy a potkani na čas přeběhnou právě do opomíjených zákoutí,“ nastínil poměry v pelhřimovském podzemí deratizátor Zdeněk Duda.

Mohou i nemusí

Lidé z radnice, která hromadné odkrysení každoročně vyhlašuje, je nemohou nikomu příkázat.
 
„Můžeme firmám jen doporučit, aby se k deratizaci hlavního kanalizačního řadu připojily. Je to věc dobrovolná, každý na ni nahlíží jinak,“ konstatoval Tomáš Štefánek z hospodářského odboru.
 
Právo nařídit deratizaci mají pouze hygienici. „Muselo by se ale jednat o natolik vysoké přemnožení hlodavců, které by přerostlo ve veřejné ohrožení,“ uvedla Milena Bártová z územního oddělení krajské hygienické stanice.

 

 

 

„Firmám můžeme pouze doporučit, aby se k deratizaci hlavního řadu připojily. Je to ale dobrovolná věc.“

Tomáš Štefánek, MěÚ Pelhřimov

 
Podle Dudy nezvládnutelná situace nehrozí, přestože měli potkani vlivem počasí výborné podmínky a dokáží se množit kosmickou rychlostí. Za rok mohou vyvést do pelhřimovského podzemí až tisícovku mladých. „Myší je letos více na sídlištích i v průmyslové zóně. Město celkově na tom ale pořád není nejhůře,“ zdůraznil zkušený deratizátor přínos pravidelné péče o kanalizaci. Zároveň upozornil, že na válku s hlodavci kašlou dokonce i někteří potravináři.

Krysy u pece

Pelhřimovský pekárenský kombinát Adélka mezi ně ale nepatří. Patřičné kroky zejména proti menším hlodavcům tam společně s odborníky podnikají až osmkrát do roka.
 
„Předcházet nesnázím je vždycky jednodušší, než je pak řešit. A my si vzhledem k našemu zaměření ani nemůžeme dovolit, aby se nám tu proháněly krysy,“ konstatoval ředitel firmy Ladislav Teisler.

Jedinci, kteří berou hubení myší na lehkou váhu, nedělají dobře. Potkani mohou zavléci do jejich domu či podniku řadu závažných, mnohdy smrtelných chorob, od salmonelózy či břišního tyfu až po leptospirózu.
 
Na pozoru se nemusí mít rozhodně jenom potravináři. „Stačí, aby třeba na dílně strojírenského podniku přelezl potkan dělníkovi svačinu a neštěstí je na světě,“ podotkl pelhřimovský deratizátor Zdeněk Duda.