Česká republika se zavázala snížit během nejbližších pěti let objem této složky v celkovém množství odpadu odváženého na skládku o třicet procent.

Ekologický provoz nebude zadarmo

Na výstavbu kompostárny právě pomýšlí Humpolec. „Jenom našim technickým službám vznikne ročně při sečení a sadových úpravách odhadem dva a půl tisíce tun tohoto odpadu. To je obrovské množství,“ potvrdil Pavel Pinkas z humpoleckého odboru místního hospodářství .

Humpolečtí již mají vydané územní rozhodnutí. Také dovykoupili zbývající pozemky na Brunce, kde má kompostárna stát. V tomto týdnu se chystají předložit žádost o stavební povolení.

Stavba za miliony

A cena za tuto ekologicky pojatou provozovnu? Osmdesát milionů korun, tedy částka, za kterou vyroste plavecký bazén, čtyři zimní stadiony či menší domov důchodců.

„Předpokládáme, že se podaří získat až devadesátiprocentní dotaci. Na město by zbylo deset milionů korun. V opačném případě bychom asi museli celý záměr odložit. Ale ne nadlouho. Snížit množství biologicky rozložitelného odpadu výhledově prostě musíme,“ podotkl Pinkas.

Jejich pacovští kolegové již vstřebávají první zkušenosti. Zájemci mohou odložit biologicky rozložitelný odpad do tamní kompostárny přesně rok.

„Kompost se zatím vyrobit nepodařilo, materiál stále zraje. Lidé ale této služby využívají,“ uvedl Jiří Míka, jednatel Lesotechu, který se o kompostárnu stará. Pelhřimovští radní uvažují o jejím pořízení taktéž.

„V plánu to máme. Nebude to levné, ale vyřešíme tím několik starostí najednou,“ řekl místostarosta Bohumil Kovanda. S likvidací naštěpkovaného dřevěného odpadu z pelhřimovských parků či lesů dosud vypomáhá především spalovna biomasy.

Bioplyn ano i ne

Evropská legislativa však neponechá stranou ani biologicky rozložitelný odpad živočišného původu. S ním může pomoci bioplynová stanice, o níž se mluví na humpoleckém Školním statku.

„Pokud se budeme bavit čistě o zpracování živočišného odpadu, nápad je to dobrý. Nedokáži si ale představit, že bychom měli provozovat stanici především kvůli výrobě elektřiny. Museli bychom pěstovat více kukuřice, pro kterou nemáme dostatek vhodných ploch,“ poznamenal ředitel statku Jan Mácha.

jak funguje kompostárna
– biologicky rozložitelný odpad se musí vytřídit od nežádoucích částí
– do několika kójí se vloží tráva, dřevní štěpka a příděl kalů z čističky
– materiál se postupně přehazuje mezi kójemi dle stavu fermentace
– na konci přibližně tříměsíčního procesu vznikne dokonalý kompost