„S počtem zhruba padesáti stálých občanů je chod knihovny neudržitelný. Je to škoda. Chce-li si někdo zapůjčit knihu, musí do nedaleké pacovské knihovny. A jinak to už asi nebude,“ řekla starostka obce Hana Bendová.

Naproti tomu existuje řada knihoven, které byť fungují v menší obci, nemají zatím o čtenáře nouzi.

Hlavní roli hrají většinou peníze

„Máme přes sto šedesát registrovaných čtenářů a díky tomu jsme v minulém roce od obce dostali dvacet pět tisíc korun na nákup knih a časopisů,“ přiblížila košetická knihovnice Božena Duffková.

Podobný počet lidí navštěvuje i Knihovnu Josefa Čapka v Želivě.

„Nejvíce lidí chodí v zimních měsících a v létě, kdy mají lidé dovolenou a tudíž i čas na čtení. Naproti tomu v tomto období se návštěvnost pravidelně každý rok snižuje,“ popsala knihovnice ze Želiva Anděla Tomanová.

„Největší problém je asi v tom, že nemůžeme nakoupit tolik knih, kolik bychom chtěli a potřebovali. Naštěstí existuje možnost půjčit si soubory knih z pelhřimovské knihovny, kde jejich nákup dotuje kraj a tyto svazky pak putují do menších knihoven.

Tím se k nám dostanou i knihy, na které bychom neměli,“ dodala Tomanová.

Děti v dnešní době čtení neláká

Podle Tomanové je příčina úbytku čtenářů zejména v tom, že mladší generace pro knihu příliš často nesáhnou.

„Zaznamenali jsme úbytek dětí. K nám jich chodí pouze něco okolo třiceti. Snažíme se je proto přilákat jiným způsobem.

Nedávno jsme například pořádali soutěž v pexesu,“ řekla Tomanová s tím, že funguje i dobrá spolupráce mezi knihovnou a družinou Základní školy Želiv.