Jednohlasně o tom na pátečním jednání rozhodli zastupitelé. Společnost Kardiocentrum CZ z Hluboké nad Vltavou by ho měla zprovoznit do září. Vysočina je dnes jediným z krajů, jenž toto odborné pracoviště nemá.

Desítky pacientů s akutním srdečním infarktem tak ročně kvůli časové prodlevě umíraly při převozu do okolních krajů před branami nemocnic. Zprovozněním kardiocentra by úmrtnost měla klesnou na zhruba čtyři procenta, píše se v materiálech zastupitelů. Důvodem je včasná dostupnost kardiointervenčního pracoviště do 30 až 45 minut z celého kraje.

Na tomto specializovaném pracovišti lze provést primární koronární intervenci - mechanické zprůchodnění ucpané věnčité tepny balonkem a vyztužení postiženého místa kovovou výztuží, takzvaným stentem. Kromě akutních operací bude v centru prováděno i invazivní vyšetření pacientů s různými onemocněními srdce, nejčastěji s ischemickou chorobou srdeční, chlopenními a strukturálními vadami srdce, srdeční slabostí či onemocněním aorty.

Naprostá většina pacientů kardiocentra bude následně hospitalizována v jihlavské nemocnici. Vzhledem k tomu je nutné přizpůsobit část interního oddělení novým podmínkám, zejména vybavit ho chybějícími přístroji. Pro kardiologii tam bude vyčleněno 54 ze 124 lůžek oddělení.

V kraji Vysočina se každoročně vyskytne 2350 pacientů s vážným podezřením na akutní koronární syndrom a u 1000 z nich se právě probíhající srdeční infarkt skutečně prokáže. Asi 350 pacientů s akutním srdečním infarktem je ve velmi těžkém až kritickém stavu. Dalších přibližně 700 pacientů je akutním srdečním infarktem bezprostředně ohroženo.

Kraj Vysočina na běžný investiční rozvoj pěti nemocnic, jež zřizuje, poskytuje ročně 80 milionů korun. Zřízení specializovaného pracoviště je nad rámec běžného investičního rozvoje, zastupitelstvo proto nezbytné výdaje související se vznikem kardiocentra bude dotovat.