V čem byla Vysočina v uplynulém roce nejvíce úspěšná?
Úspěšně jsme dojednali s Bruselem naše operační programy a připravili všechno pro to, aby v následujících zhruba deseti letech mohlo k nám na Vysočinu přijít okolo 10 miliard korun.

A v čem nejméně?
Možná, že tím překvapím, ale nezmíním nešťastné události z havlíčkobrodské a třebíčské nemocnice. Myslím, že smůlu nebo neštěstí nelze jednoduše nazvat neúspěchem.

Pokud tedy tyto události vynecháme…
Tak potom to byla v případě událostí v třebíčské nemocnici špatná komunikace nemocnice a částečně i kraje s veřejností. Rovněž nejsem spokojen s tím, s jakým zpožděním byla dokončena stavba silnice Jihlava - Příseka.

Která záležitost nejvíce ovlivnila, v pozitivním smyslu, životy obyvatel kraje?
Nelze jmenovat jednu. Ale to, že jsme opravili desítky kilometrů krajských silnic, musí vidět každý. Pokud k tomu ještě připočítám otevření kardiocentra v Jihlavě a velmi slušný ekonomický rozvoj Vysočiny, jako pokles nezaměstnanosti či nadprůměrně rychlý růst průměrné mzdy, jsem přesvědčen, že Vysočina se stává stále lepším místem pro život.

jak je to v jednotlivých obcích?
Protože hodně navštěvuji naše města a obce, vím, jak úžasně se rozvíjí společenský život. Bylo pro mě často překvapením, jakým bohatým kulturním, sportovním, uměleckým a vůbec společenským životem stále více a častěji žijí.

A naopak která negativně?
V duchu pořekadla neštěstí nechodí po horách, ale po lidech jsme si užili zejména s našimi nemocnicemi. Události v havlíčkobrodské i třebíčské nemocnici dopadly na náš kraj v některých chvílích až s drtivou silou.

Dalo se jim předejít?
I dnes s odstupem času trvá mé přesvědčení, že nebylo možné z úrovně kraje nešťastným událostem zabránit. Určitě bylo možné si potom počínat jinak. Ale to již není o samotném neštěstí, to je o práci, která byla již částečně odvedena a částečně je před námi. Možnost vzniku mimořádné události totiž nelze nikdy úplně vyloučit. To ví každý.

Jak se osobně na tuto záležitost díváte?
Viděno pohledem příčin a následků se najednou dostáváme k tomu pozitivnímu. Naše nemocnice považuje Spojená akreditační komise za nejlepší v oblasti kontrol. Nemocnice Havlíčkův Brod dokázala neztratit důvěru pacientů a stala se třetí nejlaskavější nemocnicí v naší republice.

Čím to je?
Pochopili jsme, jak důležitá je komunikace s postiženými, s veřejností, s médii. Věřím, že jsme dnes důslednější, opatrnější a zkušenější. Mnohému jsme se naučili. Všichni víme, že nejvíce člověka posílí těžké zápasy a těžké problémy - pakliže se s nimi vypořádá a dokáže je zvládnout. Jsem přesvědčen, že na Vysočině jsme v tomto duchu mnohem silnější než před rokem.

Na co se mají obyvatelé kraje těšit?
To bych skoro nechal na nich. Budeme nadále krajem s krásnou přírodou, světově proslulými památkami, dobrými lidmi, nejčistším životním prostředím. Budeme ale také nadále krajem, který je pro celou naši zemi krajem nepostradatelným.

Jak nepostradatelným?
Každý pátý občan republiky pije vodu z Vysočiny. Každá pátá česká domácnost svítí, vaří a třeba i topí díky elektrické energii z Vysočiny. Každý třetí brambor, když zapomeneme na dovážené brambory z ciziny, vyrostl na Vysočině. A ani v mase, sýrech a mléce nezaostáváme. Vysočina je jedním z pokladů naší vlasti. V tomto smyslu jsou občané Vysočiny vlastně jakýmisi strážci pokladu, a měli by se tedy těšit náležité úctě a respektu. Slibuji, že se budu snažit, aby tomu tak v roce 2008 bylo.