Ani věhlasný baladista Karel Jaromír by nevystihl tuto lapálii trefněji.

Dítka dospívají stále rychleji. Anglicky se učí hned, jak zvládnou mámo, táto, o pár let později dokonce mají svůj školní parlament.

Právo vyjádřit svůj názor? Určitě ano, rozhodně ale pouze těm dětem, které tuto výsadu unesou. Které nemají potřebu zaměňovat slůvka využít a zneužít.
Nebývali jsme jiní. Také jsme zkoušeli, co ten který kantor ještě vydrží. Jenom s drobným rozdílem, že dnes již za svobodně podané vlastní mínění či lotrovinku nelétá vzduchem ředitelská důtka či dvojka z mravů.

Školáčky neumravní ani Igor Hnízdo a jeho metody. Představitel rázovitého kantora z obecné školy Jan Tříska se raději houpe na pražských olympijských kruzích … Jak příznačné.

Tohle za nás nebylo, bouří se zastánci autokratického, takřka totalitního vzdělávacího systému. Jen je nechte, ať si hrají, mávnou rukou ti druzí.

Jenže volnost pro rozvoj mladé osobnosti je zbraní. A i ti malí nezbedové dokáží nabít a pálit ostrými. Učitelé, držte se raději dále ode zdi.